GALLAS Jan Václav 1669–1719

	Jan Václav GALLAS
	;
Datum narození	23. 5. 1669
Místo narození	Hořiněves (u Hradce Králové)
Datum úmrtí	25. 7. 1719
Místo úmrtí	Neapol (Itálie)
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 549. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46362

GALLAS, Jan Václav, * 23. 5. 1669 Hořiněves (u Hradce Králové), † 25. 7. 1719 Neapol (Itálie), diplomat

Byl synem hraběte Františka Ferdinanda G. a vnukem císařského generála Matyáše G. Získal vzdělání u jezuitů, záhy vstoupil do císařské správy a byl jmenován císařským komorníkem. 1697 po otci převzal frýdlantské panství. 1700 se ve vídeňském Hofburgu oženil s Annou Marií z Dietrichštejna, dcerou dvořana Filipa Zikmunda z Dietrichštejna a Marie Alžběty, roz. Hoffmannové, z Grünpüchelu. V manželství se narodila dcera Terezie Josefa, která záhy zemřela, a syn Filip Josef (* 24. 8. 1703), poslední mužský člen rodu. Po manželčině smrti (1704) zůstal G. dlouho vdovcem, snad i kvůli svým častým diplomatickým posláním a zahraničním cestám. Znovu se oženil, a to opět v Hofburgu, až 1716 se švagrovou Marií Arnoštinou z Dietrichštejna, která mu porodila syna Františka Karla (zemřel jako dvouleté dítě) a dceru Marii Alžbětu, provdanou za Ferdinanda Bonaventuru Harracha.

G. byl 1703 jmenován říšským dvorním radou a posléze se stal císařským vyslancem na anglickém dvoře. Prakticky všechna písemná jednání vídeňského kabinetu s ostrovní velmocí v letech 1704–07 prošla jeho rukama. Pozoruhodná diplomatická korespondence hraběte zahrnuje především listy zasílané císařským ministrům, dvorskému kancléři Josefa I. knížeti Salmovi a hraběti Vratislavovi z Mitrovic, G. předchůdci na anglickém dvoře. 1707 G. Anglii opustil a hned v lednu dalšího roku přijal úřad rakouského vyslance v Nizozemsku se sídlem v Haagu. V červenci 1707 získal funkci nejvyššího zemského maršálka Českého království, 1708 mu byl propůjčen titul tajného rady, 1712 skutečného tajného rady, udělen Řád Zlatého rouna, získal hodnost španělského granda a vévodské léno v Neapolsku. Po smrti císaře Josefa I. (1711), v době tajných mírových jednání mezi Anglií a Francií, pobýval G. pravděpodobně na britských ostrovech. 1713 po uzavření utrechtského míru byl jmenován císařským vyslancem u papežského dvora, kam nastoupil v lednu 1714. Císař Karel VI. ho 1719 vyznamenal hodností vicekrále a generálního kapitána neapolského království. G. přijel 4. července do svého budoucího rezidenčního města, po několika dnech však onemocněl a zemřel. Byl pohřben v karmelitánském kostele v Neapoli, srdce bylo uloženo v rodinné hrobce v Hejnicích.

Přestože neměl kvůli častým diplomatickým posláním dost času na správu panství, využil každou možnost, aby je rozmnožil. 1704 koupil panství Grabštejn a drobná zboží na Frýdlantsku, do pronájmu získal i komorní panství Poděbrady a Kolín. Výraznější úpravy na svých zámcích neprováděl, soustředil se na rezidenční palác Cesarini v Římě, a zejména na Clam-Gallasův palác na Starém Městě pražském. Po smrti otce plánoval rozšířit budovu o postranní křídlo, v listopadu 1698 uzavřel smlouvu se stavitelem M. A. Canevallem; kamenických prací se ujal J. Peter de la Torre. Stavba byla dokončena 1700 a palác se stal hlavním sídlem G. matky a syna. Brzy se ukázalo, že palác bude zapotřebí přebudovat znovu: Jako stavitele si G. zvolil J. B. Fischera z Erlachu. Na podzim 1716 byla hrubá stavba hotova a přikročilo se k výzdobě interiérů. M. B. Braun vytvořil Tritona pro kašnu umístěnou ve dvoře a dva atlanty v palácovém portálu. Do paláce zadavatel umístil své cenné sbírky, jeho dokončení se však už nedočkal.

Jan Kilián

Literatura

RSN 3, s. 300
OSN 9, s. 856
MSN 2, s. 925
MČE 2, s. 559
BL 1, s. 412
A. Sedláček, Diplomatická činnost J. V. G. v Anglii v letech 1704–1711, in: Seminární práce Pedagogického institutu v Liberci, 1988
ADB 8, s. 319–320
NDB 6, s. 45–46
M. Krummholz, Obrazová sbírka J. V. G., in: Umění 53, 2005, s. 273–285
týž, Stavební historie a osudy Clam-Gallasova paláce, in: Pražský sborník historický 35, 2007, s. 155 až 223
Clam-Gallasův palác – Johann Bernhard Fischer von Erlach, katalog výstavy Archivu hl. m. Prahy v listopadu 2007, M. Krummholz (ed.), 2007, passim
J. Kilián, Konec Gallasů v Čechách, in: R. Rebitsch, Matyáš Gallas (1588–1647). Císařský generál a Valdštejnův „dědic“, 2013, s. 231–243.

Reference