ČAPEK Jan ?-1429

Z Personal
Jan ČAPEK
Místo narození Praha
Úmrtí po 1429
Povolání

46- Představitel povstání do r. 1848 49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel

ČAPEK, Jan, * ? Praha?, † po 1429, husitský kněz, autor traktátů a duchovních písní

Narodil se pravděpodobně v Praze. Nejstarší Č. stopy vedou 1414 do okolí Jakoubka ze Stříbra a jeho snah o všeobecné přijímání podobojí. Č. začal asi studovat na pražské univerzitě a 1417 byl vysvěcen na kněze. Pak zřejmě odešel mimo Prahu a přiklonil se k táborské straně, kde stál od 1420 v čele nejradikálnější skupiny táborských kněží. Organizoval husitské lidové poutě na hory. V polovině 20. let byl připomínán jako farář v Klatovech, ojedinělé zprávy o Č. byly zaznamenány také v Praze a jeho jméno se objevovalo na sněmech a jednáních táborského kněžstva. Naposledy byl Č. doložen 1429 na synodě v Táboře. Stal se autorem traktátu Knížky o přijímání z kalicha (1417) a jeho veršované verze Otázka nynie taková běží, kterou vytvořil možná už 1414. Jeho další traktát je znám jen ze spisu Jana z Příbramě Život kněží táborských, v němž byl kritizován jako přeukrutný a mordéřský. Č. je dnes jediným jménem známým autorem husitských duchovních písní. Jistebnický kancionál z 20. let 15. století připisuje Č. píseň Nuž, křesťané víry pravé – parafrázi Desatera –, jejíž zpěv byl doložen už k 1415, jakož i píseň Ve jméno božie počněme. Jednalo se o kritiku kultu svatých, jejíž obsah ji datoval před 1419. Kronika Vavřince z Březové dochovala ještě Č. historickou píseň Dietky, Bohu zpievajme, kterou složil v den husitského vítězství na Vítkově 14. 7. 1420. Velmi pravděpodobné je Č. autorství písně Jistebnického kancionálu o přijímání z kalicha Kristovoť jest ustavenie, protože byla odvozena z jeho zmíněné básnické skladby Otázka nynie taková běží. Č. písně patřily vesměs k obsahově radikálním, formálně se jednalo o nepříliš stylizované zveršované parafráze prozaických textů, avšak umělé strofické stavby. Tyto rysy se objevily také v jiných táborských písních, což vedlo k úvahám o Č. jako možném tvůrci písní o spasení lidu na horách, o přijímání dítek, i několika dalších, mj. též válečných písní Povstaň, povstaň veliké město pražské, Dietky, v hromadu se senděme a Ktož jsú boží bojovníci. Všechny tyto úvahy však zůstaly dosud jen hypotézami, právě tak jako eventuální Č. autorství příslušných nápěvů. Hypotézou je také názor, že Č. byl tvůrcem české husitské bohoslužby. Podle F. M. Bartoše vznikla tato revoluční husitská novinka, dochovaná v liturgických zpěvech a textech Jistebnického kancionálu, 1417 s podporou Jakoubka ze Stříbra. Č. měl patrně určitý podíl na úpravě husitských bohoslužebných textů do češtiny, rozsah jeho účasti však nelze konkrétněji doložit.

L: J. Macek, Tábor v husitském revolučním hnutí 1–2, 1952 a 1955, passim: Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu 4, 1955, s. 226n., 6, 1956, s. 188n.; F. M. Bartoš, Z politické literatury doby husitské 2. Kněz J. Č., in: Sborník historický 5, 1957, s. 31n.; F. Svejkovský, Z básnické činnosti J. Č., in: Listy filologické 85, 1962, s. 282n.; týž (ed.), Veršované skladby doby husitské, 1963, s. 22n., 90n.; E. Pražák, Ktož jsú boží bojovníci, in: Strahovská knihovna 4, 1969, s. 5n.; F. M. Bartoš, Z dějin Karlovy university v době husitské 3. Největší dílo kněze J. Č., in: JSH 40, 1971, s. 59n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Kouba