ČAPKA Josef 27.1.1911-10.4.1945

Z Personal
Josef ČAPKA
Narození 27.1.1911
Místo narození Gorzów (Polsko)
Úmrtí 10.4.1945
Místo úmrtí Mauthausen (Rakousko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 538-539

ČAPKA, Josef, * 27. 1. 1911 Gorzów (Polsko), † 10. 4. 1945 Mauthausen (Rakousko), důstojník, účastník 2. odboje

Po ukončení studia na reálce v Olomouci nastoupil počátkem října 1931 základní vojenskou službu, v jejímž rámci absolvoval Školu důstojníků v záloze. 1932–34 se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích a pak sloužil jako poručík dělostřelectva u 126. hrubého dělostřeleckého pluku v Žilině. Po nacistické okupaci, kdy došlo k postupné likvidaci československé armády, byl propuštěn a odeslán na kurs pro obecní tajemníky do Prahy. Od října 1939 pracoval v zásobovacím oddělení okresního úřadu v Ostravě. Po jeho zrušení 1941 přešel do zásobovacího oddělení ostravského magistrátu s pracovištěm ve Slezské Ostravě. V té době se také zapojil prostřednictvím poručíka Jana Bařiny do ilegální organizace s názvem Bílá lvice, jejíž členové prováděli drobné sabotáže. Koncem června 1942 měl být přeložen k okresnímu hejtmanství do Telče. Přemístění ale odmítl a nadále pracoval jen jako výpomocný účetní. Po překonání následků zatýkání v řadách odbojářů na přelomu 1942–43 se kolem Č. vytvořila partyzánská skupina městského-místního typu. Ta v noci na 1. 9. 1943 provedla úspěšnou destrukční akci u Lískovce na železniční trati Kojetín-Moravská Ostrava a následovaly další. Aktivity skupiny upoutaly zájem Rudolfa Peschela, kterého spolu s Rudolfem Procházkou počátkem září 1943 vyslalo do protektorátu moskevské vedení KSČ, aby organizovali partyzánské hnutí. Č. s Peschelem se rozhodli dát skupině pevný organizační rámec partyzánské jednotky. Byla rozdělena na čtyři oddíly – Olomouc, Frýdek- Místek, Hranice a Ostrava –, kde také zůstali Č. jako výkonný velitel a Peschel. Nová jednotka pak převzala název Jan Žižka. Jen do srpna 1944 provedla zhruba dvacet úspěšných diverzních akcí a rozsahem své činnosti představovala v dané době nejaktivnější partyzánskou jednotku v českých zemích. V průběhu září 1944 gestapo zatklo většinu jejích členů, Č. se však podařilo uniknout a přejít na Slovensko. 29. 9. 1944 byl v Banské Bystrici zařazen do 1. československé armády na Slovensku a stal se velitelem dělostřelecké baterie u 2. taktické skupiny. Po pádu Banské Bystrice odešel s jednotkou do hor, ale onemocněl a musel předat velení. Když se zotavil, pokusil se přejít frontu, byl však koncem prosince 1944 zatčen v Brezně nad Hronom. V lednu 1945 ho Maďaři předali do Banské Bystrice Němcům, odkud se dostal na gestapo do Bratislavy, pak do Brna a nakonec do Ostravy, kde byl podroben tvrdým výslechům. 7. 4. 1945 Č. odejel s transportem 150 vězňů do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli všichni povražděni.

L: F. Čvanda, Noční akce, 1965, passim; J. Gebhart – J. Šimovček, Partyzáni v Československu 1941–1945, Praha – Bratislava 1984, s. 162n.; F. Vystrčil, J. Č., velitel partyzánské skupiny Jan Žižka, in: Ostrava 3. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, 1966, s. 242n.

P: VHA Praha, fond Partyzánské jednotky, sign. 157/III, materiály skupiny Jan Žižka.

Jan Gebhart