ČEČETKA František Josef 23.4.1871-3.6.1942

Z Personal
František Josef ČEČETKA
Narození 23.4.1871
Místo narození Nové Hrady u Vysokého Mýta
Úmrtí 3.6.1942
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 546-547

ČEČETKA, František Josef, * 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta, † 3. 6. 1942 Praha, spisovatel, pedagog

Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve 2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský ústav v Hradci Králové, který absolvoval 1890. Začal učit na obecné škole v Chlenech u Chocně, po vykonání zkoušky pro pedagogy měšťanských škol přešel jako učitel češtiny, zeměpisu a dějepisu na měšťanské školy, od 1900 působil v Nymburce, 1914–21 byl ředitelem v Městci Králové, 1921–23 v Poděbradech. 1923 nastoupil na měšťanskou školu v Praze-Dejvicích, ale zakrátko se dal penzionovat a věnoval se literární práci. 1930 obdržel za trilogii Orlové Veliké armády důstojnický kříž francouzské Akademie. Navzdory sociálnímu cítění a antikatolickému postoji byl tradicionalistou, do 1918 se politicky organizoval ve staročeské straně. S manželkou Ludmilou měl tři děti.

Literární činnost zahájil národopisnými knihami o Městci Králové a okolí (1896) a Poděbradsku (1900), potom vydal několik próz pro mládež. Za nymburského působení bádal v městském archivu a rozhodl se psát historickou beletrii v duchu Třebízského a Jiráska. Početné romány situoval obvykle do polabského regionu, jejž důvěrně znal. Měl smysl pro pestrost fabule, pro kronikářský detail a zachycení lidských vášní. Jeho dílo bylo určeno hlavně lidovým vrstvám, pro které plnilo zábavnou i vzdělávací funkci. Největší obliby se dočkaly jeho románové cykly: pentalogie o husitství Ve lví stopě (1927–32), trilogie o rebeliích druhé poloviny 18. století Selská vojna (1931), trilogie z napoleonské doby Orlové Veliké armády (1927–29), tereziánská tetralogie Román císařovny (1935), trilogie z židovských dějin Žid Baruch (1937–38) a trilogie o Maxmiliánovi Habsburském Mexický císař (1939–40). I v románových biografiích užíval historie jako rámce smyšlených dějových pásem (Petr Brandl, 1922, Valdštejn, 1924, Orlík, syn Napoleonův, 1929, Mozart, 1932, Syn císařovny, 1940 – o Josefu II.). Kromě toho napsal řadu výchovných próz pro mládež (hodnotná byla novela Mendíček, 1903) a konvenční romány a novely, založené vesměs na příbězích krásných svůdných žen nebo venkovských učitelů. Byl též nepříliš úspěšným autorem divadelních her a monografie F. A. Šubert (1915).

L: Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 65; KSN 2, s. 435; OSN 28, s. 190; MSN 1, s. 939; OSND 1/2, s. 1016; ISN 4, s. 128; Kunc 1, s. 97n.; LČL 1, s. 402n.

P: SOkA Nymburk (kde torzo pozůstalosti).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera