ČECHOVÁ Růžena 7.10.1861-5.7.1921

Z Personal
Růžena ČECHOVÁ
Narození 7.10.1861
Místo narození Vraný u Slaného
Úmrtí 5.7.1921
Místo úmrtí Troja (Praha)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 563

ČECHOVÁ, Růžena, * 7. 10. 1861 Vraný u Slaného, † 5. 7. 1921 Troja (Praha), učitelka, spisovatelka

Pokřtěná byla 9. 10. jako Růžena Klára Antonia. Narodila se v rodině hospodářského úředníka ve Vraném u Slaného Františka Jaroslava Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové (1826–1890). Obecnou školu vychodila Č. v rodišti. 1873 se rok vzdělávala v Praze, kam se s matkou a početnými sourozenci – původně jich bylo šestnáct – přestěhovala. Č. byla nejmladší sestrou spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908). Rodina 1874 žila v Nejdku u Karlových Varů, 1875 v Chorvatsku (ve vesnici Rosinja), kam byl Č. otec jako hospodářský správce přeložen, pak ve slavonském Ferdinandovaci (dříve Ferdinandsdorf ). 1876 se s rodiči vrátila do Prahy. 1877 po smrti otce vstoupila do učitelského ústavu. Po absolvování působila od 1881 jako učitelka ve Vršovicích a na Vinohradech (Praha). 1889 cestovala se sourozenci Svatoplukem a Zdeňkou (1853–1935) po Francii a švýcarských Alpách. 1900 (udáván též rok 1903) odešla do penze a věnovala se literární činnosti.

Literárně se uplatňovala díky vlivu svého bratra. Básnické a beletristické příspěvky psala nejprve do dětských listů (Dětský máj, Koutek, Malý čtenář, Mladý Slovan, Noviny mládeže, dále do Osvěty, Zlaté Prahy, Světozoru, Vesny, Zvonu, Máje a Květů), četné práce otiskla v nedělní příloze Národních listů. Knižně vydala dvě sbírky povídek pro mládež Děti chudého krále (1906), V zahradě mládí (1907), sedmnáct kratších próz sebrala pod titulem V paprscích touhy (1907). Své příběhy stylizovala v nenáročném slohu, který se pokoušela oživit dějovými zvraty rušného života často exaltovaných postav. Stylové vyumělkovanosti a šablonovitosti se Č. nevyhnula ani v dalších dílech, např. v povídkové knížce Vlnami života (1909). Afektovanost, esprit salonního soucitu přinesly povídky knihy Úsměvy (1911) i svazek dvaceti drobných novelek Jejich ikony (1919), pojednávající o bolestech ženského srdce, zálibách a zábavách žen a také o Praze. V Č. prózách bylo patrné úsilí o sociální zabarvení. Tematicky čerpala z městského i vesnického prostředí, byla poplatná tzv. salonní literatuře. Zemřela ve vile Na Havránce v Troji, kde do své smrti se sestrou Zdeňkou bydlela a kterou obě odkázaly Svatoboru jako útulek spisovatelů a muzeum bratra Svatopluka Č.

L: F. Strejček, O Sv. Čechovi, 1908, passim; nekrology in: Naše kniha 2, 1921, s. 103; sine, Úmrtí, in: Jitřenka 40, 1921, č. 229; J. F. Urban, in: České ženy 2, 1922, s. 5n. (kde některé chybné údaje včetně úmrtí); Literární rozhledy 10, 1926, s. 362 (kde chybné datum úmrtí); tamtéž 16, 1931, s. 316 (chyba v úmrtí); OSN 28, s. 194; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 147; Národní práce 5. 7. 1941; LČL 1, s. 422.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Vraný, inv. č. 8 pro léta 1841–1865, folio 154.

Marcella Husová