ČECHURA Josef 21.6.1812-22.12.1891

Z Personal
Josef ČECHURA
Narození 21.6.1812
Místo narození Chrást u Plzně
Úmrtí 22.12.1891
Místo úmrtí Klatovy
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby

ČECHURA, Josef, * 21. 6. 1812 Chrást u Plzně, † 22. 12. 1891 Klatovy, pedagog, šlechtitel karafiátů

Pocházel z katolické rodiny domkáře. Chodil v Plzni do německé hlavní školy. 1833 absolvoval matematiku a měřictví na reálné škole přivtělené k pražské technice. Od 1846 učil po celý život na klatovské nižší podreálce (od 1870 chlapecká měšťanská škola) technické předměty. 1848 se oženil s Josefou Podhůrskou z Klatov. Již v první polovině 19. století Klatovy prosluly pěstováním karafiátů. Č. navázal na práci barona Volšanského a M. Bullmanna.

Stal se organizátorem klatovského karafiátnictví v jeho druhé etapě. Křížil karafiáty s vlámskými žíhanými. Vypěstoval jeden z nejvzácnějších druhů a nazval ho Afrodita. Shromáždil a vlastnil ve své době nejlepší sbírku nových odrůd karafiátů, kterou nakonec předal 1875 J. Bullmannovi a J. Waltrovi. Podrobným studiem odhalil rozmanité zabarvení a kresbu korunních lístků a nakonec dospěl k přehlednému, přesnému a praktickému třídění klatovských karafiátů. Vypracoval a 1882 zveřejnil novou jednoduchou soustavu (též klatovský systém karafiátů nebo Č. soustava), jež se ujala v praxi a nahradila dosavadní německou MUDr. Weissmantla (1779). Č. přiměl pěstitele k vydávání ceníků, intenzivnímu prodeji výpěstků a pořádání každoročních výstav.

V jeho práci pokračovali mj. T. Vejvoda, F. Celerin/Celerýn, M. Spora, A. Ších, V. Boublík, J. Walter, V. Svoboda. Vyšlechtili pravý český karafiát, odrůdu klatovský (Dianthus caryophyllus var. clatoviensis), vytrvalou mrazuvzdornou trvalku. Získali za ni nejvyšší pocty na domácích a na světových výstavách. Č. byl pohřben 25. 12. 1891 na klatovském hřbitově.

L: HSN 1, s. 618n. (heslo dianthus), 2, s. 394 (klatovské karafiáty); A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze, 1906, s. 226n., 240n.; Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 361; MSB 1, s. 91; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova A–L, 1993, s. 62n.; Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 12; F. Švec, Obrázky ze starých klatovských škol (zvl. otisk z časopisu Klatovské listy); týž, Klatovské karafiáty. Jejich dějiny a pěstování, 1926, s. 48n., passim; týž, Klatovské karafiáty, in: R. Jarušek (ed.) a kol., Klatovy. Město a okolí (řada A, sv. 20), 1936, s. 17n.; M. Hrdlička, Květy pod Černou věží. Vypravování o lidech a květinách, 1958, passim; J. Urban, Klatovské karafiáty. Stručné dějiny, 1971 (s bibliografií); Klatovské karafiáty. Katalog klatovských karafiátů, [1993]; J. Weinmann, Zajímavosti z historie Klatov od založení města až do konce roku 1939, 1997, s. 107n.

P: SOA Plzeň, matrika narozených římskokatolické fary Dýšina, část pro Chrást, sv. 5, fol. 15; matrika oddaných římskokatolické fary Klatovy, sv. 19, fol. 69; matrika zemřelých římskokatolické fary Klatovy, sv. 81, fol. 49; SOkA Klatovy, fond Archiv města Klatovy (nezpracováno); Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, pozůstalost J. Č.

Gustav Novotný