ČECH František 28.3.1875-31.1.1952

Z Personal
František ČECH
Narození 28.3.1875
Místo narození Dlouhá Lhota u Kunštátu
Úmrtí 31.1.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 550-551

ČECH, František, * 28. 3. 1875 Dlouhá Lhota u Kunštátu, † 31. 1. 1952 Praha, úředník, spisovatel

Pocházel z chudé rodiny. Jednotřídku navštěvoval v rodišti. Jeho životní orientaci ovlivnil starší, záhy zemřelý († 1888) bratr bohoslovec, na jehož popud odešel Č. 1887 do Brna na vyšší české gymnázium. Po bratrově smrti byl na studiích podporován jeho spolužáky, pozdějším přibyslavským farářem Jakubem Pavelkou a mikulovským Antonínem Jungwirtem. 1891 přestoupil na přání rodičů po čtyřech třídách gymnázia do brněnského semináře, 1893 ze semináře odešel do Prahy, septimu absolvoval na akademickém gymnáziu, 1895 maturoval. Zapsal se na práva a živil se kondicemi; během studií mu zemřela matka. Po čtyřech semestrech přijal z finančních důvodů 1897 místo poštovního praktikanta ve Vídni (jezdil s vlakovou poštou na trasách Vídeň – Terst 1897–1905 a Vídeň – Praha 1906–18). Poprvé se oženil 1901 a založil početnou rodinu. 1916 ovdověl, 1918 se oženil podruhé. 1. 1. 1919 byl přeložen do Prahy, pracoval jako poštovní oficiál a věnoval se literární, kulturní i politické činnosti. Do penze odešel jako poštovní ředitel 1935. Podruhé ovdověl, potřetí se oženil o rok později 1946. Žil v Praze Nuslích, kde i zemřel, pohřben byl v Michli.

Pod pseudonymem Jan Bukovský debutoval povídkami v Nivě 1896 Když moje matka umírala a v Našem domově 1898 Za otcův smír. Byl plodným povídkářem (na 100 prací), publikoval v řadě deníků, časopisů, kalendářů apod., převážně katolické orientace. Sedm let (1904–11) vyplňoval přílohy třebíčského týdeníku Stráž, od 1914 byl členem Družiny literární a umělecké v Olomouci a přispěvatelem jejího orgánu Poselství. Ve Vídni psal do čtrnáctideníku Slovan, Vídeňského věstníku aj., po druhé světové válce otiskl několik próz pro české benediktiny z koleje sv. Prokopa v Chicagu v USA, od 1946 přispíval do chicagského časopisu Katolík. V časopisech užíval i pseudonymu François Dubois.

Své povídky, fejetony a tři romány koncipoval Č. v konzervativně katolickém duchu. Knižně vydal v poměrně rychlém sledu řadu povídkových knížek (Stařeček Helan 1900, Kletba zločinu 1904, Fata morgana 1905, Ujatý roub 1906, Pouto 1910, Z měst i venkova 1911, Komunistická familije 1913, V západu života 1913, Na janovické poště 1915 aj.). V časopise Naše kniha publikoval 1914 na pokračování pražský románek Žofka má známost (knižně 1923, téhož roku vydal také druhý román I ty, synu můj?). Jeho díla byla silně schematická, přesto nalezla oblibu v širokých lidových vrstvách zejména venkovského čtenářstva. Po románu Bolestná operace (1941) se Č. literárně odmlčel. Vzácně překládal z francouzštiny (A. Theuriet, Slečna Pátečňátko, 1921). Některé příručky zaměňují jeho dílo s loutkohercem F. Čechem.

L: I. Zháněl, F. Č., in: Náš domov 23, 1914, s. 354n., s obr. na s. 353; F. Č., in: Naše kniha 6, 1925, s. 102; sine, in: Literární rozhledy 14, 1930, s. 210; sine, F. Č., in: Poselství. Almanach k dvacátému pátému výročí Družiny literární a umělecké (ed. O. Svozil – S. Vrbík), 1938, s. 227; J. Kunc, Kdy zemřeli… 1967–1970 a 1935–1936, 1970; J. Čech, F. Č., in: Vlastivědná ročenka okresního archivu v Blansku, 1971, s. 47n.; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 466; LČL 1, s. 405.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová