ČERMÁK Bohuslav 31.10.1846-9.2.1899

Z Personal
Bohuslav ČERMÁK
Narození 31.10.1846
Místo narození Pacov
Úmrtí 9.2.1899
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

ČERMÁK, Bohuslav, * 31. 10. 1846 Pacov, † 9. 2. 1899 Praha, spisovatel, básník, úředník, pedagog

Narodil se jako prvorozený z dvanácti dětí pacovského soukeníka Václava Č. Obecnou školu vychodil v rodišti, od 1859 studoval na jindřichohradeckém gymnáziu, od 1864 na reálném gymnáziu v Táboře, kde navázal životní přátelství s L. Quisem a M. Krajníkem a dalšími pozdějšími básnickými druhy. S nimi připravoval ručně psaný časopis a 1865, ovlivněn všeslovanskou myšlenkou, spoluzaložil tajný studentský spolek Slavoj (členy byli L. Quis, A. Kotrbelec, M. Krajník, A. J. Hofman, aj., Č. vystupoval pod pseudonymem Trnavský). 1867 odešel do Prahy na filozofickou fakultu, věnoval se studiu dějepisu a zeměpisu. 1868 se s E. Miřiovským a V. Šnajdrem podílel na sborníku Ruch iniciovaném J. Gollem a J. V. Sládkem a vydaném s podtitulem Básně české omladiny za finanční podpory lékaře E. Engla. Sborník vyšel jako upomínka k položení základního kamene Národního divadla, výnos z knihy byl také na stavbu divadla určen. V Ruchu Č. reprezentoval novou básnickou generaci nastupující koncem 60. let, která pro svůj národ žádala rovnoprávné státoprávní postavení, později však po rakouskouherském vyrovnání byla zasažena deziluzí ze zklamaných českých nároků. Tématem sborníku se stalo zejména pojetí národa jako žebráka a otroka i alegorie deptaného národa a jeho jinotajně zahalených a neurčitých nepřátel v podobě tyranů a vrahů. Č. v tomto duchu přispěl folklorní epikou oslavující hrdinné boje s Turky (O výpravě na Černé moře). Od 1868 se podílel (cyklem Z písní 1–2) i na druhém ročníku almanachu vydaném 1870 jako Almanach omladiny českoslovanské. Ve svém díle nezapřel básnický vliv (až epigonství) S. Čecha, s nímž několik let bydlel a jemuž vypomáhal při redigování Almanachu českého studentstva (sám přispěl básní Vínek z myrthy, 1869). Po ukončení studií nastoupil jako suplující učitel na pražské soukromé gymnázium dr. Ignáce Maadea. Od 1873 byl úředníkem univerzitní knihovny, od 1892 jejím skriptorem. Do řady časopisů a listů, zvláště do Světozoru, Obrazů života, Lumíru, České včely, Šotka, Květů, přispíval básněmi i prózou již jako student, později psal více články, literární kritiky a studie. Byl autorem povídek z maloměstského a exotického prostředí. Zejména jeho novely z Uher se vyznačovaly dobově fabulační romantikou. Z drobných prací publikoval 1876–83 humoresky Rozbité brejle, Duch v residenci Tentonínské, maloměstskou povídku Mistr Šochýtek, alžírskou novelu Urida, arabesku O hodinu dříve, prózy Noční hlídka, Míša, Pohádka letní noci a další. 1875 vydal v Bibliotéce nejnovějších spisů básnických první knižní sbírku Básně, 1885 u E. Valečky v edici Album výtečných povídek českých i přeložených, kterou redigoval, první sbírku próz Z naší dědiny. 1884 bydlel na Kampě, kde se mu narodil syn Jiří Č. (1884–1955). 1886–91 byl Č. literárním referentem Národních listů. 1889 se s rodinou přestěhoval na Smíchov (Praha). 1890–91 psal roční přehledy o české literatuře do londýnského časopisu Athenaeum a referáty do Světozoru a Časopisu Musea Království českého. 1895 vydal poslední knihu Malé povídky. Č. nejcennějším přínosem se staly literární studie a materiálově bohaté portréty spisovatelů otiskované od konce 80. let v Květech (Bratří Adamcové, 1888, Bertha Mühlsteinová, 1889, Václav Šolc, 1890, Prokop Chocholoušek, 1892), zejména práce o J. Nerudovi (1895). Tou, přestože zůstala pro Č. náhlé úmrtí nedokončená, se stal Nerudovým prvým životopiscem.

D: odborné: Základové knihovnictví, 1893; soupis in: LČL 1, s. 439.

L: F. Bayer, Stručné dějiny literatury české, 1878, s. 173; OSN 6, s. 600, 28, s. 216; MSN 1, s. 995; KSN 2, s. 450; HS 1, s. 187 (pod Bohumil Č.), 2, s. 1034; Osvěta 29, 1898, s. 284; nekrolog, in: Světozor 33, 1898–99, č. 15, s. 179; Literární listy 20, 1899, č. 9, s. 151; Lumír 1899, s. 192; Zlatá Praha 16, 1899, s. 180; A. J. Grégr, Kronika politických a kulturních událostí v roce 1899, 1900, s. 16; L. Quis, Kniha vzpomínek, 1902, s. 389; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje táborského, 1902, s. 54n.; sine, Odhalení pamětní desky B. Čermákovi, in: Zlatá Praha 20, 1903, s. 48; Č. Zíbrt, Literární společnosti z let šedesátých, in: ČNM 85, 1911, s. 262; Literární rozhledy, 1929, s. 44; V. Sís, Olšanské hřbitovy, 1929, s. 159 (kde chybné datum úmrtí); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 471; LČL 1, s. 439.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Městské Muzeum Antonína Sovy Pacov (kde téměř kompletní pozůstalost).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová