ČERVINKA Václav 29.12.1844-11.11.1929

Z Personal
Václav ČERVINKA
Narození 29.12.1844
Místo narození Ostředek u Benešova
Úmrtí 11.11.1929
Místo úmrtí Chotěboř
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 67-68

ČERVINKA, Václav (pseud. Q. F. Renatus), * 29. 12. 1844 Ostředek u Benešova, † 11. 11. 1929 Chotěboř, hospodářský správce, spisovatel

Narodil se jako druhorozený syn v rodině Václava Č. (1807 až 1870), právníka, velkostatkáře a českého vlastence, a Alžběty, roz. Vojáčkové (1819–1901). Měl čtyři bratry (Vladimíra, Otakara, Jaroslava a Miloše) a sestru Marii, která se 1889 provdala za Bohuše Riegra. Po otcově smrti převzal rodinné záležitosti, starost o matku a o mladší sourozence.

Studoval 1855–59 pražské akademické gymnázium, poté 1861–63 pražskou německou techniku (hospodářství a účetnictví) a 1863–65 vyšší státní učiliště v Magyaróváru (dnes Mosonmagyaróvár). Jako hospodářský správce krátce působil u hraběte Františka Harracha v Nechanicích a v Sadové, neúspěšně se ucházel o místo asistenta na hospodářské škole v Táboře. Pracoval jako správce u knížete Rudolfa Thurn- -Taxise v Cetnu, Skalsku a Kropáčově Vrutici. Rozhodujícím zlomem Č. života se stal vstup do služeb Františka Ladislava Riegra. Č. přijal na jaře roku 1872 místo ředitele velkostatku Maleč a Modletín a v následujících více než 30 letech obětoval jeho správě většinu fyzických i duševních sil. Č., jenž jevil silné literární a umělecké sklony, si velmi rychle získal srdce Riegrovy nejstarší dcery Marie (1854–1895), se kterou se 1874 oženil. Tímto krokem natrvalo spojil svůj osud s Riegrovou rodinou. Avšak doba citových zmatků a nadšení, jež provázelo počátky manželství, byla vystřídána oboustrannou deziluzí. Manželství zůstalo bezdětné a Č. se stále více uzavíral do dobrovolného malečského exilu, zatímco Marie vyhledávala každou příležitost k opuštění venkova a k vlastní literární činnosti.

Rieger v Č. získal spolehlivého správce rodinného velkostatku, který se snažil o jeho modernizaci a o celkové zefektivnění správy. Hlavním omezujícím limitem rozvoje velkostatku byl nedostatek finančních rezerv a zadluženost, kterou Rieger prohloubil neúspěšným založením cukrovaru v Malči. S postavením ředitele a zároveň zetě vůdce národa byla spojena řada Č. aktivit. Na regionální úrovni to byla funkce jednatele Hospodářského spolku v Chotěboři či porotce u soudu v Kutné Hoře. Č. se stal delegátem Zemědělské rady (později Ústřední hospodářské společnosti), působil jako zkušební komisař kandidátů učitelství apod. Organizoval také záležitosti spojené s místními volbami a komunální staročeskou politikou. Č. zasáhla 1892 smrt blízkého přítele, dramatika Ladislava Stroupežnického, k jehož Našim furiantům vytvořil scénickou hudbu. 1895 zemřela jeho žena Marie a nejbližším společníkem se mu stal tchán Rieger. Po jeho smrti byl velkostatek Maleč pronajat a Č. odešel na jaře 1904 s malou penzí do nedalekého Štěpánova, využíval též vilu v Rochňovci a posledních deset let života strávil na zámku v Chotěboři. Vzdal se všech společenských aktivit, v ústraní pořádal rodinné dokumenty, psal vzpomínky a drobné literární práce. Pokud mu to zdravotní stav dovoloval, velmi rád se nadále účastnil honů. Pohřben byl do riegrovské rodinné hrobky na Vyšehradě.

Původně se chtěl stát spisovatelem, skladatelem nebo malířem, ale dráha hospodářského správce mu neumožnila plně rozvinout umělecké schopnosti. Tvůrčí činnost zůstala pouze jeho koníčkem a nacházel v ní rozptýlení. Některé své první literární práce uveřejňoval pod pseudonymem Q. F. Renatus (např. Márinka, 1883), později publikoval především vzpomínkové črty a autobiografické prózy. Mezi Č. literární práce patří rukopis Pamětní kniha Malče, která zachytila dějiny panství, ale především popsala malečský velkostatek a nejdůležitější události, ke kterým na statku došlo. Společně s manželkou Marií zkomponoval cyklus Slovanských zpěvů, cyklus Blaník, jednoaktovou komickou operu Dal si hádat a řadu drobnějších skladeb.

D: Vzpomínky na dr. F. L. Riegra, in: Osvěta 35, 1905; Český velkostatek jindy a nyní, in: tamtéž 37, 1907; Z jarního rašení národního života v letech 1855–1865, in: tamtéž 42, 1912; Od dětství do kmetství, 1923.

L: Z. Neradová, V. Č. Ze života rodiny českého vzdělance ve druhé polovině 19. století, diplomová práce PF Jihočeské univerzity České Budějovice, 1994; M. Vojáček, Velkostatek Maleč v riegrovské éře, disertační práce FF UK Praha, 2006.

P: LA PNP Praha, písemná pozůstalost; ANM Praha; SOA Zámrsk.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milan Vojáček