ČERVINKA Václav 8.1.1807-21.7.1870

Z Personal
Václav ČERVINKA
Narození 8.1.1807
Místo narození Krupná u Karlštejna
Úmrtí 21.7.1870
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
21- Odborník rostlinné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 67

ČERVINKA, Václav, * 8. 1. 1807 Krupná u Karlštejna, † 21. 7. 1870 Praha, právník, politik, velkostatkář

Pocházel z rodiny Antonína Č., vrchního rychtáře karlštejnského a sedláka s písmáckými sklony, a Evy, roz. Jirasové, ze Svinař na Berounsku. Obecnou školu navštěvoval v Kornau (nyní Obilné) u Chebu, dokončil ji v Litni. Od 1818 studoval na pražském gymnáziu na Malé Straně, pokračoval na filozofické a absolvoval na právnické fakultě univerzity v Praze (JUDr. 1837). Působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. 1841 se oženil s dcerou majitele tetínského panství Jana rytíře Vojáčka Alžbětou a převzal do správy dvůr Veselá u Berouna. S manželkou měl pak Č. šest dětí, které se všechny uplatnily ve veřejném životě. 1844 zakoupil velkostatek Ostředek u Benešova, 1847 Lišany u Rakovníka a z obou postupně vytvořil vzorná hospodářství s prvky tržní zemědělské ekonomiky. Založil spolek Přátelé svobody v Ostředku a okolí, místní knihovnu a přednáškový sál. Správcem Č. velkostatku a jeho osobním přítelem byl František Jaroslav Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Spolu s ním se v březnu 1848 účastnil schůze ve Svatováclavských lázních, byl také delegátem Slovanského sjezdu a členem Národního výboru. V Ostředku pronesl 18. 4. 1848 řeč o významu ústavních svobod (vydal ji v brožuře Slovo ku první slavnosti konstituce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku). Vzápětí uspořádal sjezd benešovských občanů, při té příležitosti zorganizoval Národní gardu a agitoval proti frankfurtskému sněmu a pro řádné volby. Na Slovanském sjezdu podal návrh na odvolání chorvatských vojenských jednotek z českého a italského území. Jako volební komisař pro přípravu voleb do zemského sněmu se 11. 6. 1848 odebral do oblasti Dobříše. Po vypuknutí svatodušních bouří v Praze se vrátil domů, a tak unikl perzekuci. V září veřejně podpořil zrušení poddanství (svoji řeč publikoval v Domácím a hospodářském kalendáři na rok 1849). Od 1849 se stáhl do soukromí a věnoval se plánům na všeobecnou encyklopedii pro lid Rukověť života. Ač byl Č. předním liberálním demokratem své doby, politické ambice neměl. V národním duchu vychoval své děti, uznával autoritu F. Palackého a F. L. Riegra, s nimiž se úzce spřátelil. Ostředeckému i lišanskému panství a jeho obyvatelům prospěl jako výjimečný hospodář, lidumil a vzdělavatel. Č. byl prastrýcem novináře Vincence Č. (1877–1942).

L: OSN 6, s. 656; AČP, s. 66; KSN 2, s. 470; MSN 1, s. 1007–1008.

P: SOA Zámrsk; NA Praha; LA PNP Praha; SOA Praha, úmrtní list syna Miloše Č.: matrika narozených římskokatolického f. ú. Kozmice, inv. č. 5 pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219.

Martin Kučera