ABRAHAM ben Avigdor ?1480-7.10.1542

Z Personal
Avigdor ABRAHAM ben
Narození kolem 1480
Úmrtí 7.10.1542
Místo úmrtí Praha
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista

63- Spisovatel

ABRAHAM ben Avigdor (též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM), * kolem 1480 ?, † 7. 10. 1542 Praha, rabín a rabínský autor

Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu (halachickému) spisu Tur, oddílu Orach chajim od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou gersonidovsko-katzovskou knihtiskárnou. Stal se tak prvním autorem spojeným s tiskárnou, která sehrála významnou roli v duchovním a kulturním životě židů, zejména v době ohrožení samotné existence místní židovské obce v letech 1541 a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů Devek tov od Šimona ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), Minchat Jehuda od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a Cemach David (1592) od Davida Ganse sepsal superkomentář k Rašiho komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes. Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření (Jom kipur) polského (aškenázského) ritu Ana Elokej Avraham, inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem vyšla 1590 v Praze ve sbírce Selichot. Je pokládán i za autora modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve dvou svazcích v letech 1549–50. A. byl činný i ve veřejných záležitostech. Spolu s Josefem z Rosheimu sestavil 1534 memorandum o 23 článcích, které mělo urovnat rozbroje ve vedení pražské židovské obce. Obsah článků je dnes neznámý, protože memorandum se nedochovalo.

L: Benjacob, Ocar ha-sefarim 207; Landshut, Ammude ha-avoda 2; L. Zunz, Literaturgeschichte der syngogalen Poesie 390; týž, Synagogale Poesie 57; Michael, Or ha-chajim, č. 31, 32; Gal Ed. Grabsteininschriften des Prager isr. alten Friedhofs mit biographischen Notizen ed. von Koppelmann Lieben, 1856, č. 121, s. 57n. (hebrejský text náhrobku); Kaufmann zu Hock, Die Familien Prags, s. 396n.; Davidson, Ocar ha-šira ve-ha-pijut 6111; O. Muneles – M. Vilímková, Starý židovský hřbitov v Praze, 1955, s. 202n., č. 44 (hebrejský text náhrobku, údaje o pramenech textu, překlad do češtiny, prameny, literatura); O. Muneles, Die Rabbiner der Altneuschul, in: Judaica Bohemiae 5, s. 99n., 1969; týž, Die hebräische Literatur auf dem Boden der ČSSR, in: Judaica Bohemiae 5, s. 115n., 1969, BJB s. 1; M. Vilímková, Židovské město pražské, 1990, s. 83n., 91.

Bedřich Nosek