ABSOLON Karel 16.6.1877-5.10.1960

Z Personal
Karel ABSOLON
Narození 16.6.1877
Místo narození Boskovice u Blanska
Úmrtí 5.10.1960
Místo úmrtí Brno
Povolání

12- Geograf 5- Paleontolog 7- Zoolog 11- Geolog 52- Archeolog

61- Pedagog

ABSOLON, Karel, * 16. 6. 1877 Boskovice u Blanska, † 5. 10. 1960 Brno, speleolog, entomolog, archeolog, muzeolog

Pocházel po otci z lékařské rodiny, jeho zaměření však ovlivnil matčin otec J. Wankel (1821–1897). Po maturitě na brněnském klasickém gymnáziu (1898) vystudoval na pražské univerzitě zoologii (1904). Stal se asistentem geologického ústavu univerzity (1904–11), soukromým docentem fyzikálního zeměpisu (1907), vedoucím zoologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně (1908–38). Externě přednášel na pražské univerzitě, kde se stal řádným docentem (1923), mimořádným (1926) a řádným nehonorovaným profesorem geografie, paleoantropologie a zoogeografie (1927). Po 1945 krátce přednášel na bratislavské univerzitě.

Vědeckou dráhu zahájil studiem temnostní jeskynní fauny, hlavně chvostoskoků a šupinušek v jeskyních Moravského a Dinárského krasu. V Moravském krasu i na Balkáně rozvinul ofenzivní speleologickou činnost. Jejím výsledkem bylo zejména dosažení Macochy z Pustého žlebu Punkevními jeskyněmi (1914) a objev odtokových jeskyní Punkvy. V završení tohoto technicky mimořádně náročného úkolu (1933) mu pomáhalo vojsko a čerpadla firmy Sigma Lutín. Peníze poskytovala jím spoluzaložená a. s. Moravský kras. Kromě prolongací četných jiných jeskyní, jako např. Sloupských, Staré a Nové Rasovny u Holštejna, Ostrovské vodní, Kateřinské a Rudického propadání, A. zmapoval a odborně popsal všechny krasové prostory severní části Moravského krasu (srov. monografie z 1911 a posmrtně vydané 1970). V Dinárském krasu, kam 1908–22 podnikl devět expedic, zkoumal zejména slepou jeskynní faunu a hydrografii podzemních řek Ombly, Buny a Timavy.

K zájmu o archeologii A. přivedlo shromažďování pozůstalostí čelných amatérských badatelů – M. Kříže, K. J. Mašky a J. Kniese – v Moravském muzeu. 1924 započaly rozsáhlé vykopávky na ústředním sídlišti lovců mamutů (kultura pavlovien, stáří cca 25 000 let) v Dolních Věstonicích. Slibný výzkum ukončilo obsazení pohraničí po Mnichovu. Podařilo se objevit několik rozsáhlých akumulací mamutích kostí, desítky tisíc kamenných nástrojů, řadu výrobků z kosti a jedinečných uměleckých předmětů. Mezi nimi vynikají keramické plastiky (věstonická Venuše a hlavičky šelem), trojrozměrná řezba lidské tváře a silně stylizované ženské skulptury z mamutoviny. Neméně úspěšný byl výzkum jeskyně Pekárna (kultura magdalénien) v jižní části Moravského krasu (1925–30). Shromáždil kromě nesčetných kamenných a kostěných výrobků unikátní rytiny zvířat a sexuální symboly na dvou lžícovitých předmětech z koňských mandibul, jemnou rytinu souboje tří bizonů na koňském žebru a zdobené sobí parohy s otvorem, tzv. náčelnické hole. A. soustřeďoval i nálezy z pavlovienské sídelní aglomerace u Předmostí, ničené v té době těžbou spraše, a povrchové sběry nástrojů z počátku mladého paleolitu z Ondratic a Otaslavic na Drahanské vrchovině.

K publikaci výsledků svých výzkumů založil monografickou řadu, kde uveřejňoval i biospeleologické práce. Jeho názory o neexistenci staro- a středopaleolitického osídlení Moravy a přesvědčení o několikakilometrovém rozsahu věstonického sídliště však byly již v té době neudržitelné. Pro své záměry dokázal získávat významnou finanční a organizační podporu. Výsledky svých výzkumů mnohostranně a veřejně prezentoval – např. počátkům lidské kultury byl věnován na brněnském výstavišti pavilon Anthropos (1928–39, později do 1945 pod německou správou). Objevování Punkevních jeskyní zachytil celovečerní film Tajemství Macochy režiséra J. Lachmanna, řadu A. článků přinesl tehdy nejrozšířenější společenský týdeník The Illustrated London News. Památník K. A. spravuje dnes Moravské zemské muzeum v Brně.

D: výběr: a) speleologie – Propasť Macocha na Moravě, 1904; Kras moravský (1905–11, nedokončeno); Problém podzemních toků Punkvy, 1909; Krápníková jeskyně Punkvina a Kateřinská (turistický průvodce v 11 českých a německých vydání z let 1911–36); Průvodce Moravským krasem, 1912 (česky a německy); Moravský kras, 1–2, 1970; b) biospeleologie – Šupinušky moravské, in: ČMZM 2, 1901, s. 102n.; Výsledky výzkumných cest po Balkáně, in: AMM 15, 1916, s. 242n.; Über die neue Höhlenbewohnende Oncopoduraart, 1932 (s M. Ksenemannem); Troglopedetini, 1942 (dtto); Coleoptera z jeskyň balkánských, in: Příroda 35, 1943, s. 195n.; c) archeologie pleistocénu – Palaeolithický výzkum jeskyně Pekárny na Moravě I–III, in: AMM 24–6/7, 1926, 1928, 1932 (s R. Czižkem), 1935; Über Grossformen des quarzitischen Aurignacien der pal. Station Ondratice in Mähren, 1936; Výzk. diluviální stanice lovců mamutů v Dol. Věstonicích na Pavlovských kopcích na Moravě. Pracovní zpráva za první r. 1924, 1938; Die Erforschung der diluv. Mammutjägerstation von Unter Wisternitz zpráva za r. 1925, 1938, dtto za r. 1926, 1945; Praehistorický výzkum jeskyně Býčí skála na Moravě na srovnávacím základě, 1945; New finds of fossil human skeletons in Moravia, in: Anthropologie 7, 1929, s. 79n.; Výzkum jeskyně Pekárny na Moravě, in: Pestrý týden 18, 1943, 31, s. 4n., 32, s. 4n.; Th e Diluvial Anthrop. Statuettes…, in: Artibus Asiae 12, 1949, s. 19n.; Dokumente und Beweise der Fähigkeiten des fossilen Menschen zu zählen im mähr. Pal., in: Artibus Asiae 20, 1957, s. 123n.; Předmostí, ein Mammutjägerplatz in Mähren, 1977 (s B. Klímou); d) celková bibliografie (334 titulů) in: Anthropozoikum 10, 1960, s. 11n.

L: OSN 28, s. 3; B. Klíma, Za prof. dr. K. A., in: Anthropozoikum 10, 1960, s. 7n.; J. Rubín, K. A. jako geograf a velká osobnost české přírodovědy, in: Sborník československé společnosti zeměpisné 82, 1977, s. 103n. (s bibliografií); M. Oliva, Za prof. K. A., in: Pravěk, n. ř. 7, 1997, s. 463n.; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1 (A–K), 1998, s. 5n.; M. Oliva, Osobnosti vědy a umění na Moravě, 2001, s. 6; P. Kostrhun, Mamutí projekty prof. K. A., in: Archeologické rozhledy 55, 2003, s. 76 n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Martin Oliva