ALŽBĚTA Pomořanská ?13.11.1347-14.2.1393

Z Personal
ALŽBĚTA Pomořanská
Narození před 13.11.1347
Úmrtí 14.2.1393
Místo úmrtí ? Hradec Králové
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 70-71
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39194

ALŽBĚTA Pomořanská, * před 13. 11. 1347 ?, † 14. 2. 1393 Hradec Králové ?, česká královna, římská císařovna, čtvrtá manželka Karla IV.

Jediná dcera pomořanského vévody Bogislava V. (vládl 1368 až 1373) a jeho manželky Alžběty, dcery polského krále Kazimíra. Po smrti Anny Svídnické se stala čtvrtou manželkou Karla IV., který se tímto sňatkem snažil zabránit vzniku protilucemburské koalice.

Statná, energicky vystupující šestnáctiletá dívka se k trojnásobně staršímu vladaři příliš nehodila, ale politická motivace a spolehlivé mocenské zajištění se stalo důležitějším argumentem. Dne 21. 5. 1363 se v Krakově uskutečnila okázalá svatba. 18. 6. 1363 korunoval arcibiskup Arnošt z Pardubic v Praze A. za českou královnu. Tři dny předtím se konala korunovace dvouletého Václava IV. českým králem, která měla zřejmě zabránit případnému zpochybnění nároků císařského syna v případné konfrontaci s budoucími potomky. Poté, co se A. stala českou královnou, výjimečně nenásledovala její korunovace římskou královnou v Cáchách (Aachen), A. se nezúčastnila ani Karlovy cesty do Burgundska a jeho korunovace v červnu 1365 králem arelatským. 11. 7. 1366 A. porodila první dítě, princeznu Annu, která se 19. 1. 1382 provdala za anglického krále Richarda II. První syn Zikmund se A. narodil 14. 2. 1368 v Praze. 2. 4. 1368 vzal císař manželku na vojenskou výpravu do Itálie, kde byla v Římě korunována 1. 11. 1368 římskou královnou.

Zdravá a silná konstituce A. umožnila příznivý rozrod dynastie. Po Zikmundovi a Janovi Zhořeleckém (* 15. 6. 1370) se narodil Karel (* 13. 3. 1372), který záhy zemřel, Markéta (* 29. 9. 1373), provdaná 1387 za norimberského purkrabího Jana III. Hohenzollernského, a Jindřich (* srpen 1377), který zemřel v prvním roce života.

Na rozdíl od tří předchozích Karlových manželek se sebevědomá A. nestranila politického života. Snažila se uplatňovat nároky svých dětí, zejména nadaného a cílevědomého Zikmunda. Jako vdova se musela domáhat svých finančních nároků u krále Václava IV., mezi nímž a Zikmundem se vytvořil vztah vzájemné nevraživosti, v pozdějších letech vystupňovaný až k nepřátelství a k zápasu o český a římský trůn. Alžběta svého chotě přežila téměř o patnáct let a byla pochována v kryptě pražské Svatovítské katedrály.

L: OSN 2, s. 39; M. Wehrmann, Elisabeth von Pommern, Gemahlin Kaiser Karls IV., Monatsblätter der Gesellschaft für pommerische Geschichte und Altertumskunde 7, 1893, s. 154n.; F. Lommatsch, Eine Kaiserin, die Schwerter zerbracht. Die Sensation des Mittelalters auf dem Fürstenthron in Prag, in: Märkische Zeitung 9, 1958, č. 12, 25. 6. 1958; J. Zdrenka, Elźbieta, córka Bohuslawa V księcie Pomorskiego, źona cesarza Karola IV, in: Śląski Kwartalnik Historyczny, Sobótka 32, 1977, s. 1n.; G. Wilbertz, Elisabeth von Pommern – eine Kaiserin im späten Mittelalter, in: Bohemia 28, 1987, s. 45n.; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, passim; týž, Václav IV. 1361–1419, 1986, passim, F. Seibt, Karel IV., císař v Evropě, 1999, passim; F. Kavka, Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Spěváček