ALEŠ z Březí ?1390-?1442

Z Personal
ALEŠ z Březí
Narození před 1390
Místo narození asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou
Úmrtí asi 1442
Místo úmrtí asi Svitavy
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 58-59

ALEŠ z Březí, * před 1390 asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou, † asi 1442 Svitavy, litomyšlský biskup

Pocházel z vladyckého rodu. Zvolil si kněžskou dráhu; 1413 se stal vyšehradským kanovníkem. Byl oblíbencem krále Václava IV. Po smrti olomouckého biskupa Václava Králíka z Buřenic zvolila většina kanovníků nástupcem dosavadního biskupa litomyšlského Jana IV. zvaného Železný. Po zásahu krále Václava IV. zvolila pak 3. 10. 1416 menšina kapituly nástupcem A., což potvrdil i pražský arcibiskup Konrád z Vechty. Obě strany předložily spor kostnickému koncilu, protože v té době nebyl v úřadě žádný papež. Koncil podezříval A. ze smířlivosti ke kacířům, jeho volbu zrušil a 15. 12. 1416 jmenoval administrátorem olomouckého biskupství opět Jana Železného s tím, že zůstal i biskupem litomyšlským. Václav IV. zásadně nesouhlasil a až do své smrti hájil naopak A. v držení biskupství. 1418 jmenoval papež Martin V. Jana Železného olomouckým biskupem a A. se musel nároku na toto biskupství vzdát. V květnu 1420 učinil král Zikmund Lucemburský narovnání tak, že Jan Železný držel biskupství olomoucké, A. litomyšlské. Za husitské revoluce byl A. pověřen funkcí soudce a komisaře ve viklefovských heretických otázkách. Poté, co se 21. 4. 1421 arcibiskup Konrád z Vechty přihlásil ke čtyřem artikulům pražským, se ho A. (stejně jako biskup Jan Železný) zřekl. Když na jaře 1421 Žižkova vojska obsadila Litomyšl (kromě biskupského hradu), uprchl A. i s kapitulou na Moravu, patrně do Svitav. V březnu 1425 dobyli sirotci i biskupský hrad v Litomyšli, čímž došlo fakticky k zániku biskupství (právně existovalo až do poloviny 16. století). Zprávy o dalších osudech A. jsou jen kusé, 1438 se v Praze zúčastnil korunovace Albrechta Habsburského na českého krále.

L: OSN 1, s. 777; Z. Nejedlý, Dějiny města Litomyšle 1, 1903, s. 249n.; BOS 1, s. 255; O. Odložilík, Z počátku husitství na Moravě, in: ČMM 49, 1925, s. 1n.; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 45n.; Katolický týdeník 29. 9. 1991; E. Maur, Příspěvek k biografii A. z B., in: Táborský archiv 8, 1997–98, s. 11n.; F. Šmahel, Husitská revoluce, 1–4, 1995–96, passim.

redakce