ALEXANDER Plzeňský ?1500-1577

Z Personal
ALEXANDER Plzeňský
Narození počátek 16. století
Místo narození Újezd (Plzeň)
Úmrtí 1577
Místo úmrtí Litomyšl
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 61

ALEXANDER Plzeňský (též Oujezdský, Aujezdský, ALEXANDER Böhm), * počátek 16. století Újezd (Plzeň), † 1577 Litomyšl, knihtiskař, člen jednoty bratrské

Tiskařskému řemeslu se vyučil pravděpodobně v Plzni, která v té době byla významným centrem knižní kultury a kde působilo několik proslulých tiskařů (Mikuláš Bakalář Štětina, Jan Pekk Hazukův a Jan Mantuán Fencl). 1534 se objevil v Litomyšli v tiskárně Pavla Olivetského, oženil se s jeho dcerou Annou a po smrti tchánově tam převzal 1535 i jeho tiskárnu. Do 1547 byla jeho tiskařská činnost v Litomyšli velmi rozsáhlá a ve městě si získal i vážnost a rozmnožil svůj majetek. Zlom nastal po porážce protihabsburského povstání, kdy Litomyšl, jako tehdejší středisko jednoty bratrské, upadla do podezření z osnování odboje. A., který pro jednotu pracoval, byl v té době zvláště ohrožen, když i jeho švagr, rovněž tiskař Jan Olivetský, byl zatčen, vězněn a konečně popraven. Sám se pokusil vyhnout hrozícímu nebezpečí a přihlásil se ke katolicismu, ovšem ani tak osudu exulanta neunikl. 1549 odešel nejdříve do Pruska a zařídil si pod ochranou vévody Albrechta tiskárnu v Královci, kde pod jménem Alexander Böhm tiskl především polské knihy. 1552–53 vydal mj. polské překlady Nového zákona a českého kancionálu Písně chval božských. 1558 nakrátko přestěhoval tiskárnu na Moravu do Prostějova, kde vytiskl polemický spis proti Vojtěchovi z Pernštejna. Jeho působení na pernštejnském statku se stalo nebezpečné, a tak se již v létě téhož roku uchýlil do Polska, kde našel útulek nedaleko Poznaně na zámku Lukáše z Górky v Šamotulech. Tam pak v červnu 1561 dokončil vydání slavného bratrského kancionálu, zvaného podle místa vydání šamotulský, který uspořádal a upravil Jan Blahoslav. Tomuto tisku věnoval A. zvláštní péči, vytvořil pro něj i nové litery, aby mohl vysázet text věrně podle Blahoslavových úprav pravopisu, a dbal i na krásný vzhled celého díla. Tento nákladný tisk připsal v předmluvě Lukášovi z Górky, který poskytl pro vytištění knihy svou ochranu. Šamotulský kancionál byl prvním z pozdějších jedinečných a nákladných tisků, které jednota bratrská vydala. A. se vrátil do Litomyšle pravděpodobně po smrti Ferdinanda I. roku 1564 a ještě tam vytiskl Historii neb kroniku tureckou od Michala Konstantina z Ostrovice a spisek Tažení proti Turku Jiříka Kastrioti Skanderbega. Poté A. tiskařská činnost definitivně ustala. Po jeho smrti připadlo dědictví obci, protože nezanechal přímého dědice.

L: Jireček, s. 9n.; OSN 1, s. 806n.; BOS 1, s. 260; Wielkopolski słownik biograficzny, Warszawa – Poznań 1981, s. 31; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do r. 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 5n.; V. Placht, A. Plzeňský, in: Kostnické jiskry 64, 1979, č. 7, s. 2.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Makariusová