AMBROŽ František 5.11.1892-1.10.1941

Z Personal
František AMBROŽ
Narození 5.11.1892
Místo narození Uhřice u Jevíčka
Úmrtí 1.10.1941
Místo úmrtí Ruzyně (Praha)
Povolání 45- Voják nebo partyzán

AMBROŽ, František, * 5. 11. 1892 Uhřice u Jevíčka, † 1. 10. 1941 Ruzyně (Praha), voják, účastník 2. odboje

1903–10 navštěvoval zemskou vyšší reálku v Jevíčku. Studium ukončil maturitou a v následujícím školním roce 1910/11 absolvoval jednoletý obchodně-dopravní kurs pro abiturienty středních škol v Karlíně (Praha). Do poloviny března 1913 byl úředníkem u soukromé firmy, potom nastoupil jako jednoroční dobrovolník k c. k. zeměbraneckému pluku č. 26 ve Štýrském Hradci (Graz). V polovině srpna 1914, krátce před skončením své prezenční služby, narukoval na ruskou frontu, kde byl koncem ledna 1915 raněn. Zranění doléčoval v Mariboru, kde pak působil u náhradního praporu pluku. Odtud byl 1. 10. 1918 odvelen do Prahy na studijní dovolenou. Do aktivní služby v československé armádě se jako nadporučík v záloze přihlásil 29. 10. 1918. Pro vojenské povolání se definitivně rozhodl po absolvování 3 semestrů obchodních věd na ČVUT v Praze a 1. 7. 1919 nastoupil službu jako velitel čety u náhradního praporu horského pluku 3 v Olomouci. Potom sloužil v nižších velitelských funkcích u pohraniční služby pěšího pluku 4 na Slovensku, na severní Moravě a u pěšího pluku 43 v Brně, kde zároveň 1921–22 studoval státní účetnictví na České vysoké škole technické a 1924 ekvitační školu. Koncem 1925 byl povolán ke studiu na Válečné škole v Praze, jež ukončil v červenci 1927 a byl ihned přeložen do kategorie důstojníků generálního štábu. Sloužil opět v Brně u 6. pěší divize a od začátku října 1929 na ministerstvu národní obrany v Praze. Od února 1931 do poloviny července 1936 byl profesorem všeobecné taktiky na Válečné škole (od 1. 10. 1934 Vysoká škola válečná) v Praze, pak byl vyslán na roční stáž do Jugoslávie, kterou ukončil 14. 7. 1937. Od 1. 9. 1937 do likvidace československé armády v létě 1939 působil na ministerstvu národní obrany v Praze jako přednosta 2. oddělení Generálního inspektorátu branné moci. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl 10. 8. 1939 převeden, tehdy již v hodnosti podplukovníka, jako odborový rada k ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Do protinacistického odboje se zapojil nejdříve v ústředním vedení Obrany národa. Na přelomu 1939/40 převzal funkci náčelníka štábu Zemského velitelství Čechy této organizace. Zatčen byl 21. 3. 1941. Téhož roku, 1. října, byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a týž den v Praze-Ruzyni zastřelen. Za odbojovou činnost mu prezident republiky 28. 9. 1945 udělil posmrtně Československý válečný kříž 1939. O rok později byl in memoriam povýšen na plukovníka.

L: E. Stehlík – I. Vlach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2002, s. 22n.

Jana Brabencová