AMORT Vilém 7.10.1864-5.9.1913

Z Personal
Vilém AMORT
Narození 7.10.1864
Místo narození Kunratice (Praha)
Úmrtí 5.9.1913
Místo úmrtí Smíchov (Praha)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 81-82

AMORT, Vilém (též Vilím), * 7. 10. 1864 Kunratice (Praha), † 5. 9. 1913 Smíchov (Praha), sochař

Bratranec sochaře a legionáře Vlasty A. (1880–1950) a sochaře Václava A. (1891–1967). Nejprve se učil a pracoval u svého strýce sochaře a štukatéra Aloise A. (1842–1912) v Olomouci, kde navštěvoval i večerní řemeslnickou školu a nedělní modelérskou školu. Od 1882 působil v Praze, nejprve u kamenické firmy Riedl a spol. na Královských Vinohradech, pak i u modelérů Folkmanna a Figara. Dva roky strávil v ateliéru B. Schnircha, aby se zdokonalil v plastických dekoracích a jejich nanášení na domy. Podílel se na výzdobě některých pražských veřejných budov z přelomu století: Městské spořitelny, Zemské banky a Průmyslového paláce. Spolupracoval na dekoračních plastikách pro hotel Pupp v Karlových Varech. Již jako samostatný umělec obdržel 1893 první cenu za návrh pomníku M. Jana Husa a 1895 druhou cenu za pomník F. Palackého.

1895 se přestěhoval z Modřan do Prahy a zařídil si vlastní ateliér. S oblibou se věnoval sochařskému portrétu. Zachytil řadu osobností českého veřejného a kulturního života, např. poprsí J. Vrchlického, Sv. Čecha a Fr. L. Riegra provedené v mramoru pro Pantheon Národního muzea; dále F. A. Šuberta, L. Lošťáka, J. Novopackého, J. Zeyera, L. Marolda a K. V. Raise. V mezinárodní soutěži na návrh pomníku cara osvoboditele v Sofii obdržel druhou čestnou cenu. Za model pomníku K. J. Erbena v Miletíně získal první čestné uznání. Pro novou budovu Muzea hlavního města Prahy vytvořil lunetové římsy a výzdobu schodiště; za skupinu na tympanon získal třetí cenu. Interiér nového městkého divadla v Plzni vyzdobil figurálními a ornamentálními plastikami; v Berouně dekoroval průčelí radnice a její zasedací síň. K novějším pracím náležely funerální plastiky. Dále vytvořil realistické sochy: Ukřižovaný, Světlonoši (pro pilíře nového pražského mostu Sv. Čecha), Sv. Vojtěch, Madona s Ježíškem, Sv. Ludmila. A. patřil ve své době mezi nejplodnější české sochaře a nejzručnější medailéry. Od založení Jednoty umělců výtvarných (JUV) 1898 byl A. jejím členem.

Podle modelu z jeho pozůstalosti vznikla 1926 socha M. Jana Husa v Praze-Troji. Na výstavě zakladatelů JUV v Praze 1933 byl zastoupen plastikami Hudba, Rusalka, Kozák, Kozácký ataman a studiemi k Marii a k Magdaleně, sádrovou podobiznou J. Zeyera, Hlavou Kristovou a Kalvárií. Jeho díla uvedla i výstava České malířství 19. století v NG v Praze 1991.

L: Světozor 1894, s. 565; Dílo 2, 1904, č. 12, s. 265n., 276, 278; Český svět č. 51–52, 12. 10. 1907; Thieme – Becker 1, s. 421; OSN 28, s. 39; BOS 1, s. 396; Národní listy, 14. 9. 1913; MSN 1, s. 150; ISN 1, s. 182; OSND 1/1, s. 142; KSN 1, s. 174; F. X. Harlas, Sochařství, 1911, s. 106n.; Toman 1, s. 19; S. Richter, Výročí sochaře V. A., in: Lidová demokracie, 7. 10. 1954; Saur 2, s. 745; NEČVU 1, s. 26.

P: LA PNP Praha; Archiv Národní galerie Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Gustav Novotný