ANKERT Heinrich Anton Franz 17.5.1870-19.5.1954

Z Personal
Heinrich Anton Franz ANKERT
Narození 17.5.1870
Místo narození Litoměřice
Úmrtí 19.5.1954
Místo úmrtí Fulda (Německo)
Povolání

53- Historik

62- Osvětový nebo veřejný činitel

ANKERT, Heinrich Anton Franz, * 17. 5. 1870 Litoměřice, † 19. 5. 1954 Fulda (Německo), archivář, vlastivědný pracovník

Zabýval se historií města Litoměřic a okolí, zasloužil se o budování kulturních institucí a ochranu památek v regionu. Otec Franz A., perníkář a voskař v Litoměřicích, matka Maria Anna, rozená Weisshaupt. Středoškolská studia absolvoval na litoměřickém gymnáziu. Práva, historii, dějiny umění, archivnictví, archeologii a přírodní vědy (zejména botaniku a zoologii) studoval ve Vídni. 1900–20 pracoval jako novinář v Leitmeritzer Zeitung, 1915–20 byl hlavním redaktorem. 1900 převzal vedení litoměřického Gewerbemuseum (1910 začleněno do nově zřízeného Stadtmuseum), které vedl až do 1945. Od 1902 převzal též správu městského archivu, kde se stal 1928 ředitelem; 1902 byl současně jmenován nejprve korespondentem vídeňské c. k. Centrální komise pro umění a historické památky, později jejím konzervátorem. Funkci konzervátora zastával ještě ve vídeňské c. k. Archivní radě. Prostřednictvím své ženy Marie, rozené Paudlerové byl spřízněn s uznávaným českolipským vlastivědným badatelem A. Paudlerem, redaktorem časopisu Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Clubs, do kterého často přispíval a 1906 až 1907 jej s F. Hantschelem a K. von Zimmermannem redigoval. Řadu jeho článků uveřejňovaly mj. Zeitschrift für österreichische Volkskunde, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Heimatbildung, Erzgebirgzeitung ad., 1920–39 byl redaktorem Unsere Heimat (příloha Leitmeritzer Zeitung). Publikoval rovněž řadu archivních pramenů. 1922 stál u vzniku litoměřického spolku Arbeitsgemeinschaft für Heimatforschung a vydával i jeho stejnojmennou ročenku; v řadě dalších regionálních vlastivědných spolků působil jako předseda. V říjnu 1938 údajně zabránil konfiskaci sbírek litoměřického Českého muzejního spolku, zničení knihovny českého spolku Beseda a několika pamětních desek, mj. Máchovy a Tyršovy. Do konce 1945 vedl kroniku města Litoměřic, v květnu 1946 odešel do Fuldy (Německo), kde se o rok později podílel na založení žurnálu Leitmeritzer Heimatbrief (od 1954 Leitmeritzer Heimatbote).

D: W. H. Veit. Zvláštní otisk z Leitmeritzer Zeitung 34, 1904, č. 50 (29. 6.), 1904; 100 Jahre Leitmeritzer Stadttheater, in: Veröff entlichungen der Leitmeritzer heimatkundlichen Arbeitsgemeinschaft Nr. 1, 1922; Der Leitmeritzer Gau. Sudetendeutsche Heimatgaue, in: Flugschriftenreihe der Heimatbildung, Heft 23, 1922; Unsere Naturdenkmäler, in: Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz 1. Heimatkunde – Ausschuss des Bezirkes-Lehreverein Leitmeritz – Lobositz – Auscha, 1922, s. 1n.; Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, in: tamtéž 2. 1923, s. 29n.; Unsere heimischen Kunstdenkmäler. Zvláštní otisk z Leitmeritzer Zeitung 53, 1923, č. 81, 82; Allerlei aus dem älteren Leitmeritz. Zvláštní otisk z Leitmeritzer Tagblatt 1940, 1940, 32 s.; Allerlei aus dem jüngeren Leitmeritz. Zvláštní otisk z Leitmeritzer Tagblatt 1940, 1940. 42 s.; Ein Rundgang durch Leitmeritz an der Elbe. Troisdorf bei Köln 1952.

L: Prager Nachrichten 5/1954, seš. 7; Leitmeritzer Heimatbote 5/1959, seš. 9, 6/1960, seš. 8, 10/1964, seš. 5; W. Brosche, Leitmeritz und das böhmische Mittelgebirge, 1970; MSA 99/1990 s. 5n.; E. Mikušek, Zur Errinerung an H. A., in: Prager Volkszeitung 40/1990, č. 25; A. H., in: O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas, ed., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 393.

P: Matrika narozených římskokatolické církve, fara Litoměřice děkanství, sv. 98/115, folio s. 210, č. řádku 2.; SOA Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond Pozůstalost H. A., neuspořádáno; Okresní vlastivědné muzeum Litoměřice, archiv – Pozůstalost H. A., karton č. 1–5.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jana Brabencová