ANNA z Foix ?1484-26.7.1506

Z Personal
ANNA z Foix
Narození ?1484
Úmrtí 26.7.1506
Místo úmrtí Budín (Maďarsko)
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 106

ANNA z Foix (též z Candale), * ? 1484 ?, † 26. 7. 1506 Budín (Maďarsko), uherská a česká královna, třetí manželka Vladislava II. Jagellonského

Pocházela ze zchudlého hraběcího rodu Foix-Candale (dcera Gastona II. ) z oblasti Pyrenejí. Od 1492 je doložena jako dvorní dáma francouzské královny Anny Bretaňské , která stála pravděpodobně v pozadí jejího sňatku s Vladislavem Jagellonský m, a usilovala tak o získání potencionálních spojenců proti Habsburkům. Jednání o sňatku byla vedena od 1500, svatební smlouva podepsána v březnu 1502, svatební obřad a korunovace proběhly počátkem října 1502 ve Stoličném Bělehradě (Székesferhérvár). O politickém podtextu sňatku svědčila i snaha Habsburků (jmenovitě Filipa, syna císaře Maxmiliána) o jeho zmaření, stejně jako Vladislavovo vlastní vyjádření o prospěšnosti tohoto svazku pro upevnění vztahů s Francií. V průběhu krátkého, necelé čtyři roky trvajícího manželství, A. porodila dvě děti (1503 Annu, 1506 Ludvíka). Ještě před narozením syna obdržela A. od své tchýně Alžběty Habsburské pokyny k náležité výchově budoucího nástupce trůnu (De institutione regii pueri). K oběma královským dětem však upíraly pozornost i diplomatické kruhy francouzské a benátské. Zvláště Benátčané vkládali do A. od 1502 velké naděje. K jejich naplnění ovšem nedošlo. Týden před narozením syna Ludvíka uzavřel král Vladislav mírovou smlouvu s císařem Maxmiliánem Habsburským, která potvrdila dřívější vzájemné dohody o sňatkové politice obou rodů. Anna na situaci už neměla vliv, neboť brzy po porodu zemřela. Byla pochována v hrobce uherských králů ve Stoličném Bělehradě.

Osobnost královny A. odrážely soudobé prameny poněkud rozporně. Je zřejmé, že vztah mezi manžely přesáhl hranice dobové konvence. Zprávy benátských vyslanců hovořily o A. jako o moudré, krásné a milé ženě, ale v českém prostředí byla zvána tlustou královnou a byla označována jako nepůvabná a snad i zlá žena. Její idealizovaný portrét je vymalován ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta v Praze, na jejíž půdu ovšem královna A. nikdy nevstoupila.

L: OSN 2, s. 399; G. G. Toudouze, Anne, duchesse de Bretagne, reine de France, Paris 1959; Ch. d’Eszlary, Le mariage de Wladislas II. Jagellon et d’Anne de Foix (1502), d’après les documents des archives de la Loire – Atlantique, in: Mémoires de la Société d’histoire et d’archéologie de Bretagne 45, Rennes 1965, s. 5n.; J. Macek, Tři ženy krále Vladislava, 1991, s. 131n.; týž, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 1. Hospodářská základna a královská moc, 1992, s. 212n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Robert Šimůnek