ASCHENBRENNEROVÁ Blažena 23.8.1891-6.9.1975

Z Personal
Blažena ASCHENBRENNEROVÁ
Narození 23.8.1891
Místo narození Praha
Úmrtí 6.9.1975
Místo úmrtí Kutná Hora
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 130
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58094

ASCHENBRENNEROVÁ, Blažena (provd. Snopková), * 23. 8. 1891 Praha, † 6. 9. 1975 Kutná Hora, pěvkyně

Dcera pěvce Eduarda A., od 1923 provdaná Snopková. Vystudovala zpěv u F. Pivody a O. Demartiniové-Minaříkové v Brně. Jako subreta pohostinsky vystupovala ve Vídni a v Linci. 1912 se neúspěšně pokusila získat angažmá v Národním divadle v Praze v oboru lyrického sopránu (role Markétky v opeře Ch. Gounoda Faust a Markétka; Mignon ve stejnojmenné opeře Ch. L. Thomase). Po čtyřletém angažmá v chorvatském Osijeku nastoupila díky K. Kovařovicovi, k jehož blízkým přátelům patřila, do Národního divadla. Poprvé vystoupila v roli Antonie v Offenbachových Hoffmannových povídkách 29. 8. 1916. Po 1920 přešla do souboru O. Ostrčila a zůstala v angažmá do 1926, pak žila v soukromí. V Národním divadle byla velmi zaměstnanou pěvkyní, vytvořila mnoho postav, včetně titulních rolí, kvalitou však nepřekročila průměr souboru. Vedle původního lyrického oboru obsáhla později i mladodramatický. K jejím nejlepším výkonům patřily postavy z českých oper: Jenůfa (L. Janáček: Její pastorkyňa v prvním pražském nastudování 1916); Hipolyta (J. Křička: Hipolyta, 1917); Krasava (B. Smetana: Libuše, 1918); Dorla (K. Kovařovic: Psohlavci, 1918); Beatrice (Z. Fibich: Nevěsta messinská, 1920); Eva (J. B. Foerster: Eva, 1922); Hanička (V. Novák: Lucerna, 1923); Klára (J. B. Foerster: Srdce, 1923); Chocholka (L. Janáček: Příhody Lišky Bystroušky, 1925) ad.

L: Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, Dějiny Národního divadla 6, 1936, s. 251, 303, 329 (obr. jako Jenůfa); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1900–1920, 2, 1968 (rejstřík); F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–3 a 5 (rejstřík ve sv. 6), 1962–1989; ND a jeho předchůdci, s. 13.

Jitka Ludvová