ASCHENBRENNER Eduard 14.3.1857-2.11.1921

Z Personal
Eduard ASCHENBRENNER
Narození 14.3.1857
Místo narození Jičín
Úmrtí 2.11.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 129-130
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39648

ASCHENBRENNER, Eduard, * 14. 3. 1857 Jičín, † 2. 11. 1921 Praha, pěvec, režisér

Jeho otec Emil A. byl činný v ochotnickém divadelním kroužku v Jičíně, dcera Blažena byla zpěvačkou. A. studoval zpěv ve škole Jana Lukeše. 1879 hostoval v Prozatímním divadle v Praze v basovém oboru jako Sarastro (W. A. Mozart: Kouzelná flétna) a byl angažován. Po jedné sezoně se však ukázalo, že nemá ještě dostatek zkušeností. Poté sedm let působil v italských a švýcarských divadlech. Na sezonu 1887 až 1888 se stal členem Městského německého divadla v Opavě. Od 1889 opět hostoval v Národním divadle v Praze, ale protože nebyl obsazován, odešel k cestující společnosti Jana Pištěka, s níž působil v českém divadle v Brně 1893–96 a na jejích zájezdových štacích (mj. v Aréně na Vinohradech). 1896 přijal angažmá v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, odkud se 1902 vrátil jako režisér ke společnosti Václava Budila do Městského divadla v Plzni. 1905–07 působil opět jako režisér v Brně; od 1907 jako režisér a zástupce ředitele Divadla sdružených východočeských měst v Pardubicích (Lacinova společnost). Po finančním zhroucení operního provozu společnosti (1909) odjel k dceři do chorvatského Osijeku, kde 1911–13 příležitostně vystupoval.

Disponoval spíše vysokým než hlubokým basem, takže mohl zpívat i barytonové party. Byl dobrým hercem a pečlivě vypracovával své role. Pěvecky se nejlépe uplatnil po 1893 v Brně, kde získal i velké sympatie publika nejen v českých operách (Paloucký, B. Smetana: Hubička; Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta), ale i v postavách světového repertoáru (Bertram, G. Meyerbeer: Robert ďábel; Kašpar, C. M. Weber: Čarostřelec). K režijní práci ho přivedla zkušenost i postupná ztráta hlasu. V Plzni inscenoval 16 oper (G. Verdi, G. Puccini, P. I. Čajkovskij, G. A. Lortzing ad.), z domácí tvorby Smetanovy Dvě vdovy (1903), Dvořákovu Rusalku (1904), Fibichovu Šárku (1905) a Hřímalého Švandu dudáka (1907). V Brně nastudoval 20 premiér, mezi nimi premiéru domácího skladatele Otakara Bradáče Kostnice sedlecká (1905) a zvláště novou verzi Janáčkovy Její pastorkyně (1906).

L: Almanach Divadla sdružených měst východočeského a českého severu, 1928, s. 13; Bartoš: PD opera, s. 348, 373; Sto let českého divadla v Plzni 1865–1965, 1965; Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně, 2 sv., 1974 (soupis repertoáru); Postavy brněnského jeviště 1, 1979–1984, s. 453n.; ODS, s. 101; HS 1, s. 34; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, Lacinova společnost, Východočeská společnost (kde další literatura).

Jitka Ludvová