AUGUSTA Jan 1500-13.1.1572

Z Personal
Jan AUGUSTA
Narození 1500
Místo narození Praha
Úmrtí 13.1.1572
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel

AUGUSTA, Jan, * 1500 Praha, † 13. 1. 1572 Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské

Pocházel z utrakvistického prostředí. Stejně jako jeho otec se vyučil kloboučníkem. Setkání s představiteli radikální reformace (např. s táborskými mikulášenci) prohloubilo jeho nedůvěru k utrakvistické církvi. 1524 přestoupil k jednotě bratrské a stal se členem jejího mladoboleslavského sboru. Po studiích v tamějším semináři začal jeho rychlý vzestup v nové církvi. 1529 byl vysvěcen na jáhna, 1531 na kněze a stal se správcem sboru v Nových Benátkách. 1532 byl zvolen členem úzké rady a biskupem jednoty, načež převzal vedení sboru v Litomyšli. A. reprezentoval generaci bratrských bohoslovců, která neměla ve svém středu teology a učence takového formátu, jimiž se mohly chlubit generace předchozí a následující. O to pronikavější byl vliv, kterým do uvažování nové církve zasáhlo nastupující luterství, např. v chápání světské moci. A. systematicky podporoval kontakty se saským Wittenbergem, několikrát tam osobně zajel a navázal přátelské styky s M. Lutherem. Zároveň se snažil vyvést jednotu z její izolace i zesílením kontaktů s českými utrakvisty. Již v polovině 30. let vyjednával o možném sjednocení obou církví, ale tento dialog přerostl, za A. významného přispění, do prudkého názorového střetu obou stran. 1547, po smrti dvou dalších biskupů, se stal jako sudí nejvyšším představitelem jednoty. Po porážce stavovského povstání 1547, jehož se účastnila i bratrská šlechta, se snažil připravit svou církev na nové pronásledování. Sám byl, i když neprávem, označován za jednoho z hlavních původců potlačeného protihabsburského vystoupení části českých stavů. Toto podezření posilovaly jeho předchozí cesty do Wittenbergu i obecné sympatie jednoty k povstání. V dubnu 1548 byl proto zajat a uvězněn. Nejprve byl s dalším členem jednoty Jakubem Bílkem vězněn na Pražském hradě, brzy však oba převezli na Křivoklát, kde je čekaly další výslechy a mučení.

Šestnáctileté věznění postavilo A. do zásadní izolace vůči vlastní církvi, i když se občasný kontakt podařilo uchovat. Jednota se po počátečním váhání rozhodla zvolit si nové vedení, proti čemuž vězněný biskup protestoval. Navíc nová úzká rada, v jejímž čele stanul Jan Černý, se snažila orientovat jednotu jiným směrem, než kam ji chtěl vést A. Úzká rada se distancovala od jeho představ postupného sbližování utrakvistů s jednotou a trvala na potřebě zachovat věroučnou i organizační samostatnost církve. Zaujala kritický odstup vůči dílům, jež biskup ve vězení napsal, zejména vůči ekumenicky laděnému Summovníku, ale i četným písním. Roztržka vyvrcholila 18. 10. 1560, kdy se A. pokusil dosáhnout svého propuštění z vězení tím, že se přihlásil k utrakvistické církvi. Vedení jednoty s ním poté přerušilo styky. Po mnoha intervencích z nejrůznějších stran byl A. 1564 z vězení konečně propuštěn a vrátil se do Mladé Boleslavi. Jednota se s ním smířila a uznala opět jeho vedoucí postavení biskupa a sudího v církvi. Když však A. i nadále přes protesty úzké rady pokračoval ve svém úsilí prosadit sblížení utrakvistů s jednotou, byl na podzim 1571 ve funkci sudího nahrazen svým dávným odpůrcem Janem Blahoslavem a krátce poté zemřel.

D: podrobný soupis in: Jireček 1, s. 35n.; LČL 1, s. 90.

L: OSN 2, s. 1034; BOS 1, s. 769n.; LČL 1, s. 89; J. Bílek, J. A. v letech samoty (ed. F. Bednář), 1942; K. Beránek, K pobytu J. A. u jezuitů roku 1561, in: Listy filologické 1960; J. Smolík, Bratr J. A., 1984.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jaroslav Boubín