AULÍČEK Dominik 1.8.1734-14.10.1803

Z Personal
Dominik AULÍČEK
Narození 1.8.1734
Místo narození Polička
Úmrtí 14.10.1803
Místo úmrtí Mnichov (Německo)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 143

AULÍČEK, Dominik (též AULICZEK, AULIZEK, OULÍČEK), * 1. 8. 1734 Polička, † 14. 10. 1803 Mnichov (Německo), sochař, modelér

Studoval nejprve v Praze teologii, později se odešel učit malířem do dílny Františka Pacáka (žáka M. B. Brauna) do Litomyšle a do Vídně k Johannu Georgu Leitnerovi, 1753 byl zmiňován mezi žáky vídeňské výtvarné akademie. Ve studiích pokračoval v Paříži (1754), na zkušenou odejel do Londýna (1755–56), vzdělání ukončil šestiletým pobytem na papežské výtvarné akademii v Římě, kde mj. pracoval pro architekta Gaetana Chiaveriho, získal prestižní cenu akademie sv. Lukáše (S. Luca) za modelérství, podrobně se seznámil s Winckelmannovými názory na umění a prohlédl si antické památky. Pak se vrátil do střední Evropy a od 1762 pracoval v Mnichově. 1764 se stal modelérem kurfiřtské porcelánky v Nymphenburgu u Mnichova, kde od 1773 zůstal až do svého odchodu do výslužby 1797 jako inspektor (ředitel). Poslední léta života strávil na svém zámečku Massenhausen v Bavorsku. Ve figurální tvorbě vycházel technickým zpracováním svých postav často z tradice pozdně barokního italského umění, do něhož pronikaly prvky nového klasicismu spíše v námětech. Některé jeho servisy (např. tzv. Perlové servisy z let 1792–95) nebo stolní nástavce (např. s tématem čtyř světadílů) byly však už čistě klasicistní. Nejlepší návrhy vytvořil v 60. letech. Jako modelér porcelánky se věnoval zejména návrhům figurálních skupin, portrétům a různým skupinám zvířat (nejčastěji lovecké výjevy). Proslavil se souborem antických bohů (Ceres, Flora, Kovající Vulkán, Bacchus) a skupinami zvířat (Štvanice na jelena, Štvanice býka, Kůň a dva panteři, Kůň a lev ap.). Z portrétů si sám nejvíce cenil busty hraběte Haimhausena v životní velikosti (dnes Bayerisches Nationalmuseum Mnichov), ale vytvořil i další portrétní medailony, z nichž jeden (ve sbírkách téhož muzea) je považován za A. autoportrét. V Bavorsku se věnoval i sochařství; za jeho práci lze pokládat např. mramorové sochy v zahradě kurfiřtského zámku v Nymphenburgu: Jupiter a Juno (1765, první podle modelu J. Guenthera, druhá podle modelu J. B. Strauba) a Proserpina a Pluto (1778, obě podle modelů J. B. Strauba). Jeho hliněné modely i porcelánové figurky je možno vidět v mnoha evropských muzeích, je zastoupen také ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea a na zámku v Hluboké nad Vltavou. Díla signoval Domenicus Auliczek či Aulicek.

L: Wurzbach 1, s. 94; K. Trautmann, Kurzgefasste Nachrichten von dem kurbayerischen Hofbildhauer u. Modellmeister Herrn D. A., in: Altbayerische Monatshefte 2, 1900, s. 25n.; A. Walcher v. Moltheim, Tiergruppen von D. A. der Aelt, in: Altes Kunsthandwerk 1, 1927, s. 224n.; Toman 1, s. 27; F. X. Jiřík, D. A., český sochař 18. stol., in: Umění 2, 1953, s. 99n.; Saur 5, s. 656 (kde další literatura).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jitka Lněničková