AUSOBSKÝ Antonín 13.6.1885-13.6.1957

Z Personal
Antonín AUSOBSKÝ
Narození 13.6.1885
Místo narození Písek
Úmrtí 13.6.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt

AUSOBSKÝ, Antonín, * 13. 6. 1885 Písek, † 13. 6. 1957 Praha, architekt, pedagog

Absolvoval vyšší reálku v Písku (1903), poté odbor pozemního stavitelství na České vysoké škole technické (ČVŠT) v Praze (1909), kde byl žákem prof. J. Schulze, J. Kouly a R. Kříženeckého. 1907–08 praktikoval v projektové kanceláři prof. Kříženeckého, spolupracoval na rekonstrukci kostela ve Vitějovsi a na plánech pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze. 1909–10 konal jednoroční dobrovolnou vojenskou službu. Pak se stal asistentem na ústavu pozemních staveb ke zvláštním účelům, technického kreslení a hospodářského stavitelství, opět u prof. Kříženeckého. 1912 byl jmenován soukromým docentem staveb ke speciálním účelům. 1912–13 podnikl dvě studijní cesty do Itálie, kde sbíral materiál pro svou disertační práci na téma: Andrea Paladio, Teatro Olimpico – rekonstrukce. 1914 absolvoval studijní cestu po Německu. Během 1. světové války byl mobilizován. V prosinci 1918 se vrátil na ČVŠT a 1919 byl promován doktorem technických věd. 1922 byl jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem pro stavbu budov pro různé účely na ČVUT v Praze. 1926, 1929, 1935 a 1945 vykonával funkci děkana Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Založil a vybudoval nauku o disponování budov; vycházel při tom z respektování provozních potřeb, věnoval pozornost logické konstrukci staveb, stavební ekonomii, prostorové a kompoziční stavbě. Vykonal studijní cesty do Polska, na Slovensko, do Francie. 1945–50 předsedal zkušební komisi pro druhou státní zkoušku. Mezi studenty se těšil značné oblibě; byl dlouholetým předsedou Akademického domu v Praze, kromě toho členem Masarykovy akademie práce, předsedou a čestným členem Jednoty pro dostavbu katedrály sv. Víta (1929–54), členem stavební komise Památníku Národního osvobození v Praze na Žižkově (od 1926), členem mnoha porot pro posuzování soutěžních návrhů významných budov po celé republice a autorem řady odborných architektonických a stavebních posudků. Stal se čestným členem Svazu architektů Československa a nositelem Řádu práce. Sám se účastnil architektonických soutěží a mnoho jeho návrhů bylo realizováno – gymnázia a úřední budovy, záložna a památník v Litomyšli, poštovní budova v Mělníku, obytné domy v Praze, Miroticích, Březnici, hřbitov v Písku ad. V Praze navrhl budovu pro Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT, Akademický dům, přestavbu tzv. Chourova domu a okolí Národního divadla, zpracoval studie na úpravu okolí břevnovského kláštera. Ve stopách architekta J. Kouly za 2. světové války a po ní studoval lidovou architekturu, její folkloristické prvky a jako první o ní přednášel i na ČVUT.

D: Zastavování, disposiční prvky a obytné budovy (skripta), 1947; Disposiční prvky (skripta), 1952; Stavby distribuční, lidového peněžnictví a poštovní, 1952; Typologie budov 1. díl (disposiční prvky), 1952; Zásady tvarosloví české lidové architektury, 1954.

L: A. Černý, Za A. A., in: Československý architekt 3, 1957, č. 13, s. 1; A. Černý, Za vynikajícími profesory ČVUT, in: Pozemní stavby 8, 1957, s. 415; B. Kozák, A. A., in: Architektura ČSR 16, 1957, s. 364n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Milada Sekyrková