BÁŇA Alois 6.9.1892-6.(18.)2.1977

Z Personal
Alois BÁŇA
Narození 6.9.1892
Místo narození Klobouky u Brna (příp. Hrušovany)
Úmrtí 6. (18.)2.1977
Místo úmrtí Vyškov
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel 69- Knihtiskař nebo typograf

71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury

BÁŇA, Alois, * 6. 9. 1892 Klobouky u Brna (příp. Hrušovany), † 6. (18.) 2. 1977 Vyškov, tiskař, knihkupec, nakladatel

Po smrti svého tchána knihtiskaře Františka Obziny 1927 se ujal faktického vedení jím 1904 založené první české tiskárny F. Obzina ve Vyškově. Formálně podnik, sídlící na vyškovském náměstí, převzal 1943 od vdovy po Františku Obzinovi, Julie O. Od začátku svého působení vedl firmu v duchu tradice svého předchůdce, vyznačující se dokonale odvedenou prací jak tiskařskou, tak nakladatelskou. Pokračoval v započaté a úspěšně rozvinuté Obzinově spolupráci s předními českými nakladatelskými domy i menšími soukromými nakladateli a s významnými ilustrátory a grafiky. Jako nakladatel vydával B. dále zprvu ty edice a knižnice, s nimiž jeho tchán 1923 započal svou nakladatelskou činnost. Od 28. svazku převzal a do 77. svazku vedl základní knižnici nakladatelství Edici Obzinových tisků. Jako poslední vyšly 1947 Zvonokosy Gabriela Chevalliera v revidovaném překladu Jaroslava Zaorálka. Do 1935 pokračoval B. rovněž ve vydávání Knihovny (též Sbírky) zábavných románů. Přestože nakladatelství za B. vedení nemělo vyhraněný ediční program, zřídil B. dvě vlastní, nové edice: od 1931 vydávanou Knihovnu románských klasiků-novelistů a od 1932 do 1938 Knihovnu divadelních her. Vedle toho však dával prostor jako nakladatel i rozličným básnickým sbírkám efemérních autorů. Za B. působení dosáhla obzinovská tradice vydávání bibliofilských tisků svého vrcholu spisem Lamentací – žalostný pláč i toužebné naříkání země Moravské a nové vydání Apologie aneb Obrany ode mne, Karla staršího ze Žerotína (1939), vydaným na základě rukopisu.

B. knihtiskárna měla spolu s vlastní nakladatelskou produkcí výrazný podíl na tehdy obecně vysoké úrovni české knižní kultury. Rentabilitu firmy dokázal B. udržet za hospodářské krize, 1930 rozšířil podnik o nové obchodní místnosti. Prosperitu knihtiskárna a nakladatelství neztratily ani za protektorátu. Počátek pádu firmy předznamenalo zničení tiskárny zásahem bomby při dubnových bojích 1945 o Vyškov, ztráty utrpěl majitel zejména na strojích a zařízení, skladu a archivu. Posledním vzepětím podniku bylo vydání čtyř knih v letech 1946–47, které musely být vytištěny jinde. Tiskárna byla likvidována 1947.

L: Osobnosti střední Moravy, 2002; J. Glivický, Historie vyškovské tiskárny, in: Rovnost 16. 8. 1967; O. Štorch-Marien, Vzpomínka na Vyškov, in: Lidová demokracie 20. 8. 1967; týž, in: Sladko je žít, 1967, s. 86; F. Palatin, Obzinova tiskárna ve Vyškově, in: Zprávy muzea Vyškovska ve Vyškově, č. 69, 1967; J. G. (Glivický), Někdejší člen Spolku českých bibliofilů A. B., 13. dopis výboru Spolku českých bibliofilů členstvu, srpen 1968; týž, Obzina a B., in: Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 1977, s. 94; A. V. (Vodáček), Odešel A. B., in: tamtéž, s. 40; R. Mikulka, Knihtiskárna F. O., in: Lidová demokracie (Brno), 7. 5. 1991; týž, K. Čapek a vyškovská knihtiskárna, in: VVM, 1995, s. 50.

Marcella Husová