BÉNA Matouš 1.10.1861-18.3.1944

Z Personal
Matouš BÉNA
Narození 1.10.1861
Místo narození Brodek u Přerova
Úmrtí 18.3.1944
Místo úmrtí Olomouc
Povolání

63- Spisovatel

6- Botanik

BÉNA, Matouš (též BEŇA, BÉŇA; Matúš), * 1. 10. 1861 Brodek u Přerova, † 18. 3. 1944 Olomouc, učitel, spisovatel

Pocházel z početné selské rodiny na Hané. Po absolvování učitelského ústavu v Příboru odešel 1881 vyučovat na slovácké Horňácko do Velkého nad Veličkou. Příchod na Slovácko byl rozhodujícím momentem pro B. další, především literární činnost. V Súchově, kde se 1882 stal řídícím učitelem, soustředil kolem sebe bohémskou společnost malířů, spisovatelů a sběratelů folkloru a byl jedním z iniciátorů tzv. Súchovské republiky, umělecké družiny 80. let 19. století, která se na Horňácku scházela (O. Bystřina, F. Dostál-Bystřina, J. Hudeček, M. Zeman, F. Táborský a J. Uprka). Cílem uskupení se stalo poznávat povahu lidu, kroj, písně a zvyky a udržovat v lidu domácí tradice. B. k tomu zaměřil své literární práce. Zabýval se v nich přítomností i historií Horňácka. Psát počal především od 1888, kdy působil jako odborný učitel v Blatničce. Tam se také oženil a od téhož roku přispíval zejména povídkami do časopisů (Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, Niva, Květy, Vesna, Český lid, Besedy lidu). Zatímco B. manželství nebyla šťastná, jedna z jeho dvou dcer zemřela, po pěti letech ztratil i manželku a nový svazek se záhy také rozpadl, jeho literární činnost přijímala bohaté podněty z rázovitého slováckého prostředí. Jako znalec slováckého folkloru čerpal inspirace pro své realistické žánrové obrázky ze života lidu a slovácké vesnice, psal o zvycích, zaznamenával lidové písně (prvotina Z tichých vesniček, 1897). Z Napajedel, kde učil, odešel B. do ruského Petrohradu. Cestu 1898 finančně podporoval Svatobor. Po návratu učil v Kunčicích pod Ondřejníkem a v Ostravici a věnoval se intenzivně botanickým studiím. Pro spory se školskými úřady byl předčasně penzionován. Uchýlil se do Frenštátu pod Radhoštěm, pak s dcerou odjel do Vídně. Před první světovou válkou se vrátil na Slovácko a napsal tam několik próz: ze školního ovzduší, humoristický obrázek Ze slovácké vísky (1911) a od 1912 řadu příspěvků do dalších beletristických listů jako Večery, Moravskoslezská revue, Zlatá Praha, Zvon, Čas, Lidové noviny, Máj, později do Topičova sborníku a Venkova. Používal pseudonymy V. Jurda, Jiří Staša. Mládeži věnoval povídky z horňáckého života Děti Slovácka (1915). Rázovité slovácké figurky zachycoval včetně jejich jadrné řeči a životního stylu. Moravsko-slovenské pomezí zobrazil v jedenácti historických črtách (Jano Šibenec – kurucký komandýr, 1917) o bojích moravského lidu s uherskými kuruci za povstání Ferencze II. Rákóczyho kolem roku 1700. Ke kuruckým vojnám se vrátil ještě v několika dalších historických povídkách v cyklu Žalostiny (podle dvou vrchů u Velké nad Veličkou, 1923). Velká nad Veličkou se také stala dějištěm B. románu Cikáni (1923) o lidovém muzikantu, potulném houslistovi. I zde uplatnil B. slovácké národopisné motivy, vlastní národopisná pozorování lidových typů a figurek a zobrazil život Veličanů i cikánů na přelomu 19. a 20. století. V dialozích užil místní dialekt. Po válce se B. 1918 odstěhoval k dceři do Skalice a krátce tam učil na místním gymnáziu. Ve 30. letech pobýval v Javorníku, 1937–39 ve Strážnici, pak v Luhačovicích. Zemřel jako poslední a nejstarší člen tzv. Súchovské republiky po delší nemoci u neteře v Olomouci, kam se nedlouho předtím přistěhoval. Pohřben byl na Ústředním olomouckém hřbitově.

B. literární dílo není dnes tolik ceněno pro svou uměleckou kvalitu, jako pro autentický popis společenských a kulturních poměrů na Horňácku přelomu 19. a 20. století.

L: O. Bystřina, Súchovská republika, 1926; J. Staněk, Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě, 1934, s. 30; B. Vybíral, Beletristický přínos olomouckého kraje, 1940, s. 32; nekrolog: vj, M. B. zemřel, in: Lidové noviny 52, 1944, s. 81, 22. 3. 1944; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, passim; Kunc, s. 41; I. Klášterský a kol., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti dějin věd a techniky 14–15, s. 58; OSND 1/1, s. 539; KSN 1, s. 489; L. Kynčl, Humor kraje Súchovské republiky v krásném písemnictví, in: ČL, 1950, s. 179; J. Kunc, Kdy zemřeli…? 1937–1962, 1962, s. 16; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 389 (kde další literatura); LČL 1, s. 184.

P: Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová