BÍLEJOVSKÝ Bohuslav ?1480-8.1.1555

Z Personal
Bohuslav BÍLEJOVSKÝ
Narození okolo 1480
Místo narození Malín (č. o. Kutná Hora)
Úmrtí 8.1.1555
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 49- Náboženský nebo církevní činitel

53- Historik

BÍLEJOVSKÝ, Bohuslav, * okolo 1480 Malín (č. o. Kutná Hora), † 8. 1. 1555 Praha, utrakvistický duchovní a kronikář

Mládí prožil v Kutné Hoře. Po vysvěcení na kněze působil zprvu jako kaplan v Mělníce a Čáslavi, později zastával různé duchovní funkce v Kutné Hoře, Táboře a Praze. V Praze vystřídal postupně několik far (u Sv. Lazara, Sv. Michala, Sv. Linharta, Sv. Klimenta a Sv. Kříže) a nějaký čas byl i kazatelem u Panny Marie před Týnem. Působil rovněž jako člen dolní konsistoře. Na konci života již nemohl pro svou nemoc vykonávat duchovní službu, a tak žil u svého přítele Pavla Bydžovského (Smetany), faráře u Sv. Havla, kde byl též pohřben.

B. patřil k tzv. starokališníkům, kteří se hlásili k utrakvismu, ale z obav před nastupující reformací se snažili také o dohodu s katolickou církví. Proti výtkám, že utrakvističtí kněží neprávem drží fary, jež byly dříve katolické, zdůvodnil nároky svých souvěrců v Kronice české (1537). Dílo sestává ze tří knih. Klíčová první kniha se snažila doložit, že v Čechách byla svátost oltářní podávána laikům pod obojí téměř nepřetržitě od dob Cyrila a Metoděje. Akcentoval tak legitimitu utrakvistické církve, jež byla podmíněna mnohasetletou tradicí její bohoslužby, která byla původně vlastní i celé křesťanské církvi. B. tvrdil, že čeští utrakvisté se neodštěpili od katolické církve, ale naopak jsou „praví Římané“. Výklad ve zbývajících částech kroniky naopak směřuje k odmítnutí radikálnějších projevů reformačního myšlení, ať již se jedná o tábority (druhá kniha) či jednotu bratrskou (třetí kniha).

D: Kronika česká: zpuosob víry křesťanské pod obojí zpuosobú těla a krve Páně Jezu Krista i také pod jednú v sobě obsahuje: opět valdenských náboženství, též i jiných sektářuov u víře zpletených obyčeje ukazuje vše pořádně, Norimberk 1537; dílo vydal znovu Josef Dittrich (pod jménem Skalický) v Praze 1816.

L: Jireček 1, s. 68n.; OSN 4, s. 54n.; J. V. Šimák, Dva příspěvky k dějinám českého dějepisectví, in: ČČH 38, 1932, s. 92n.; K. Krofta, Slovo o knězi B. B., in: Sborník prací věnovaný Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám, ed. B. Jenšovský a B. Mendl, 1932, s. 219n.; totéž, in: Listy z náboženských dějin českých, 1936, s. 288n.; E. Wagnerová, Zapomenutý kronikář (kněz B. B.), in: Theologická revue Československé církve husitské 10, 1977, s. 116n.; Z. V. David, The Strange Fate of Czech Utraquism. The second Century 1517–1621, in: Journal of Ecclesiastical History 46, 1995, s. 641n.; týž, B. B. and the Religious Via Media: Czech Utraquism in the Sixteenth Century, in: The Bohemian Reformation and Religious Practice 1, 1996, s. 73n.; týž, Central Europe’s Gentle Voice of Reason: B. and the Ecclesiology of Utraquism, in: Austrian History Yearbook 28, 1997, s. 29n.; týž, Finding the Middle Way. The Utraquists’ Liberal Challenge to Rome and Luther, Washington D. C. – Baltimore Md. 2003.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Boubín