BÍM Hynek 5.3.1874-30.12.1958

Z Personal
Hynek BÍM
Narození 5.3.1874
Místo narození Lomnice nad Popelkou
Úmrtí 30.12.1958
Místo úmrtí Tišnov u Brna
Povolání 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 511-512
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41543

BÍM, Hynek, * 5. 3. 1874 Lomnice nad Popelkou, † 30. 12. 1958 Tišnov u Brna, učitel, sběratel lidových písní a hudby

Absolvoval 1888–92 učitelský ústav v Brně, kde byl žákem Leoše Janáčka, u něhož 1896 vykonal speciální zkoušku ze hry na klavír a varhany. Jako učitel působil od 1892 v Ivančicích, jako odborný učitel od 1899 v Kloboukách u Brna, 1905–19 ve Strážnici s krátkým přerušením v době, kdy musel na počátku první světové války narukovat. Poslední etapa jeho pedagogické působnosti spadá do 1919–34, kdy zastával místo ředitele měšťanské školy ve Skalici na Slovensku. Po odchodu do důchodu žil v Tišnově. Janáčkovou zásluhou se mu vedle učitelského povolání stalo životní náplní sbírání lidových písní, jemuž se věnoval už od počátku pedagogické dráhy. Účastnil se ruchu spojeného s přípravami Národopisné výstavy českoslovanské 1895 v Praze. Písně začal sbírat už v Ivančicích a rozšiřoval svůj zájem i na další části Brněnska a na Horácko. Spolupracoval s Františkem Bartošem (1837 až 1906), jemuž předal soubor 794 písní z Brněnska a Horácka pro jeho třetí sbírku (1899–1901); z B. sběrů však bylo zveřejněno pouhých 33 písní. Zapisoval dále na Hustopečsku, odkud zachytil 385 písní. Už 1905, po vzniku Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, se stal jeho členem a začal systematicky sbírat také na Slovácku, zvláště ve Strážnici a jejím okolí, odkud soustředil fond 785 písní. Tehdy patřil spolu s Františkou Kyselkovou k hlavním spolupracovníkům Leoše Janáčka. Na jeho popud navštěvoval 1906–13 lokality na Valašskokloboucku a na Valašskomeziříčsku, mezi 1 012 zápisy jsou dochovány i mimořádně cenné záznamy nástrojové hry hudců z Popova na jižním Valašsku. Při tamějších sběrech mu pomáhal František Bobek, učitel ve Valašské Bystřici, který zapisoval texty písní. Sběratelsky se zaměřil také na některé části moravskoslovenského pomezí a západního Slovenska, písně zapisoval i od slovenských sezonních dělnic pracujících na Moravě. Spolu s F. Kyselkovou a L. Janáčkem pořídil 1910–12 na Edisonově fonografu vzácné zvukové nahrávky lidového zpěvu. V posledním působišti ve Skalici už přestával sbírat, protože ho plně zaměstnávaly služební povinnosti. Přesto byl 1921 jmenován členem slovenského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň. Jeho celoživotní sběratelské dílo zahrnuje 4 076 zápisů písní, které jsou uloženy ve sbírkách Ústavu pro etnografii a folkloristiku (dnes Etnologický ústav AV ČR) v Brně. Zařadil se k nejvýznamnějším sběratelům nejen počtem, ale i hodnotou svých zápisů. Používal moderní sběratelské metody, které odpovídaly nejpřísnějším měřítkům bádání. Při sběrech se neřídil selektivním přístupem, usiloval o podchycení celého fondu zpěváka, lokality nebo oblasti, a nadto používal metodu návratných, opakovaných sběrů. Snažil se zachytit také mnohotvarou variabilitu písně, zaznamenával drobné odchylky v opakované interpretaci jedné písně i rozdílná znění všech slok písně. Zvláštní pozornost věnoval rytmu písní: změny metro-rytmické organizace důsledně značil rozdílným předznamenáním taktů, jednotlivé rytmické hodnoty proměřoval pomocí telegrafního klíče na pásce. Nezapisoval však tempo písní a většinou ani jejich funkční určení. Z jeho obsáhlého sběratelského díla byla otištěna jen malá část. Kromě Bartošovy 3. sbírky je to výběr 174 písní ve sbírce L. Janáčka a P. Váši Moravské písně milostné (1930–37). Část B. zápisů z Valašska byla publikována v dosud nepřekonané monografii K. Vetterla Lidové písně a tance z Valašskokloboucka 1–2 (1955, 1960). Nověji bylo využito části B. sběrů ve zpěvníku J. Pajera a M. Miltáka Lidové písně ze Strážnicka (1985).

D: Lidové písně z Hustopečska,1950; 2. vyd. jako Lidové písně z hanáckého Slovácka, 1998 (ed. J. Vysloužil); Valašské a slovenské lidové písně, 1954; Zpěvník národních písní, 1946; Slovenské národné piesne, 1947.

L: V. Úlehla, Živá píseň, 1949, s. 161n.; J. Vysloužil, H. B. (K osmdesátinám významného sběratele lidových písní), in: ČL 41, 1954, s. 51n.; J. Kunc, H. B., in: Hudební rozhledy 7, 1954, s. 164; L. Janáček, O lidové písni a lidové hudbě. Dokumenty a studie, 1955; K. Vetterl, Nad dílem H. B., in: ČL 46, 1959, s. 176n.; M. Kurfürstová, H. B. (1874–1958), in: Národopisné aktuality 21, 1984, s. 163n.; HS 1, s. 98n.; Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami ÚEF ČSAV II. (ed. O. Hrabalová), 1983, 2, s. 15n.; ČBS, s. 49; M. Toncrová, Ke 30. výročí úmrtí sběratele lidových písní H. B., in: Slovácko 30, 1988, s. 194n.; táž, Spojil svůj život s lidovou písní. H. B. (5. 3. 1874 Lomnice nad Popelkou – 30. 12. 1958 Tišnov), in: Tišnov – fotorevue, 1998, s. 19; Tomeš 1, s. 99; SBS 1, s. 252; BLS 1, s. 425.

P: MZM Brno, Oddělení dějin hudby, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Pajer, Marta Toncrová