BÖHM Josef 26.7.1907-1995

Z Personal
Josef BÖHM
Narození 26.7.1907
Místo narození Plzeň
Úmrtí 1995
Místo úmrtí asi Friedelsheim (Německo)
Povolání

28- Strojař nebo elektrotechnik

61- Pedagog

BÖHM, Josef, * 26. 7. 1907 Plzeň, † 1995 asi Friedelsheim (Německo), technik, pedagog

Pocházel z rodiny německého zámečníka. V západočeské metropoli navštěvoval reálku a 1922–26 Vyšší průmyslovou školu. 1926–31 studoval na strojírenském odboru pražské německé VŠT. Druhou státní zkoušku složil 5. 6. 1931 a získal titul inženýr. Již za studií v Praze praktikoval v plzeňské Škodovce a ve Vítkovických železárnách. Po absolutoriu pracoval rok jako asistent provozu v blíže neznámé zušlechťovací barvírně (Färberei-Veredlungsbetrieb) v Praze a k tomu navštěvoval půlroční obchodní kurs. Na pražskou německou VŠT se 1933 vrátil a přijal místo asistenta Ústavu tepelných strojů, pump, kompresorů a dmychadel (Lehrstuhl für Wärmekraftmaschinen, Pumpen, Kompressoren und Gebläse) vedeného prof. Josefem Breinlem. B. na stejné škole sepsal a obhájil disertační práci s názvem Kondensation des Wasserdampfes (Kondenzace vodní páry) a v květnu 1936 byl promován doktorem technických věd. Ve Škodovce v Praze na Smíchově vedle školního úvazku prováděl pokusy s užitím malých topenišť na spalování hnědého uhlí pro pohon parních vozidel, 1937 pracoval v kanceláři civilního inženýra pro tepelné hospodářství, vytápění a chlazení v Teplicích. 1938 byl z pražské německé VŠT uvolněn a odjel na dvouletou stáž do Paříže financovanou stipendiem francouzské vlády. 1939 získal za práci s názvem Wärmeübergang von Öl (Přestup tepla z oleje) diplom d’Études experimentales de Science appliquées pařížské školy École superieure de Perfectionnement industriel. Po vypuknutí druhé světové války studia přerušil předčasně a z Francie odjel. V porýnském Oberhausenu 1941–42 pracoval jako asistent ředitele technických zařízení města, kde měl na starosti dodávky elektřiny, plynu a určování tarifů. Odtud odešel do Ludwigshafenu, kde působil v I. G. Farbenindustrie. 18. 12. 1942 zahájil habilitační řízení na pražské německé VŠT. 1943 vystoupil se svou veřejnou zkušební přednáškou na téma Die Berechnung von Rohröfen für katalytische Reaktionen (Výpočet plynových trubkových pecí pro katalytické reakce) a 16. 2. 1944 získal jmenování docentem pro technologii zpracování a stavbu přístrojů. 27. 6. 1944 se oženil s Francouzkou Julianne. B. v Praze 1943–45 působil zřejmě jako soukromý docent nauky o teple. Po 1945 (asi 1952) byl jmenován profesorem užité termiky, čili nauky o teple na technické fakultě univerzity v egyptské Alexandrii. Do konce života působil v zahraničí.

D: Die deutsche technische Hochschule und ihre Vorstufen. Zweieinviertel Jahrhunderte akademische deutsche Ingenieurausbildung (1718–1945), in: Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste – Naturwissenschaftliche Klasse, München 1991.

L: BL 1, s. 116; EBL 1, s. 79 (v obou chybné datum úmrtí).

P: Bundesarchiv Berlin, fond R 31 (Kurátor německých vysokých škol v Praze), osobní spis J. B.

Milena Josefovičová, Gustav Novotný