BÖHM Rudolf Josef 21.8.1891-28.2.1986

Z Personal
Rudolf Josef BÖHM
Narození 21.8.1891
Místo narození Dolní Habartice u Děčína
Úmrtí 28.2.1986
Místo úmrtí Würzburg (Německo)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BÖHM, Rudolf Josef, * 21. 8. 1891 Dolní Habartice u Děčína, † 28. 2. 1986 Würzburg (Německo), rolník, politik

Pocházel z rodiny rolníka v Dolních Habarticích čp. 1. Po vychození obecné a měšťanské školy absolvoval hospodářskou (zemědělskou) školu ve Šluknově. Pracoval v hospodářství rodičů. Na severu Čech se již 1909–12 angažoval v zemědělské organizaci s názvem Německo-rakouský rolnický svaz (Deutsch-Österreichischer Bauernbund). Když mu během první světové války zemřel otec, byl B. po tříleté službě v poli propuštěn z rumunské fronty a vrátil se do hospodářství. 3. 9. 1917 se oženil v Malé Bukovině. Jako všichni politikové, kteří měli své kořeny v Německo-rakouském rolnickém svazu založeném původně v jižních Čechách, stavěl se i B. na přelomu roku 1918/19 vůči korporaci (straně) s názvem Svaz zemědělců v ČSR (Bund der Landwirte in der ČSR, BdL) skepticky. Avšak již od 1919 se podílel na budování BdL zásadním způsobem. Vedle úřadu starosty v rodišti zastával v BdL funkci okresního důvěrníka a po dvou letech byl zvolen krajským důvěrníkem pro region Ústí nad Labem – Litoměřice. V této pozici nahradil svého předchůdce Franze Křepka, který se jí jako poslanec parlamentu podle stanov vzdal. V parlamentních volbách 1920 B. neprošel, poněvadž nedosáhl předepsaného věku třicet let pro zastupitele. Poslancem za Svaz zemědělců a za volební obvod Česká Lípa se stal 1925. B. se prosadil jako předák německých agrárníků aktivistického směru. Podílel se na formulaci memorand vládám a debatoval o jejich programových prohlášeních. Bral se za hospodářskou rovnoprávnost a získání výhod pro Němce, za tzv. stavovskou politiku nutnou pro zemědělce, za rychlé řešení hospodářské krize v zemědělství. Proto požadoval spolu s českými agrárníky např. zvýšení ochranných obilních a dobytčích cel, podporu vývozu, omezení dovozu, snížení daní rolníkům a vyšší pozornost zemědělskému družstevnictví. Nepřál spolupráci se socialistickými stranami a nacionálním akcím českého obyvatelstva v pohraničí. Aktivně se zúčastňoval činnosti parlamentního klubu BdL, sjezdů a manifestací vlastní strany a porad s představiteli německých zemědělských korporací v ČSR, staral se o výchovu nové agrární generace a o list strany s názvem Deutsche Landpost. Po rozpuštění Svazu zemědělců v březnu 1938 B. v politické dráze pokračoval jako poslanec za Henleinovu Sudetendeutsche Partei (SdP). Dále byl členem výboru německého odboru Zemědělské rady v Praze, předsedou Svazu zemědělských spolků pro politický okres Děčín, Benešov nad Ploučnicí a Česká Kamenice a prezidentem Říšského svazu německého ovocnictví a zahradnictví. Po druhé světové válce žil s manželkou v saské Pirně a dožil u syna ve Würzburgu.

L: César – Černý 2, s. 31 a passim; N. Linz, Der Bund der Landwirte in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Struktur und Politik einer deutschen Partei in der Aufbauphase, München – Wien 1982, s. 18n. (kde další literatura); S. Sobieraj, Die nationale Politik des Bundes der Landwirte in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Möglichkeiten und Grenzen der Verständigung zwischen Tschechen und Deutschen (1918–1929), Frankfurt am Main 2002, s. 258n. (kde další literatura).

P: SOA Litoměřice, Kniha narození církve římskokatolické Dolní Habartice, sign. 3/65, s. 167; Archiv Parlamentu ČR v Praze (www.psp.cz/eknih).

Gustav Novotný