BĚHÁLKOVÁ Františka Xavera 23.10.1853-28.4.1907

Z Personal
Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ
Narození 23.10.1853
Místo narození Tovačov
Úmrtí 28.4.1907
Místo úmrtí Tovačov
Povolání

79- Sběratel nebo upravitel lidových písní

54- Etnograf

BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera, * 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice

Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil ve sbírce Národní tance na Moravě 1–3 (Brno 1891–93). Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová- -Uhrová.

L: I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské, in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.; L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n. (červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32, s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B., in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané 14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954, s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957, s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in: Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček, Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X. Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslav Válka