BĚHOUNEK Kamil 29.3.1916-25.11.1983

Z Personal
Kamil BĚHOUNEK
Narození 29.3.1916
Místo narození Blatná
Úmrtí 25.11.1983
Místo úmrtí Bonn (Německo)
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 337-338

BĚHOUNEK, Kamil, * 29. 3. 1916 Blatná, † 25. 11. 1983 Bonn (Německo), jazzový hráč na harmoniku, skladatel, aranžér

Pocházel z rodiny vrchního státního zvěrolékaře. Od 1927 studoval na gymnáziu ve Slaném. Hrál na housle a jako samouk zvládl chromatickou harmoniku, která se pak stala jeho hlavním nástrojem. Při návštěvách Prahy poznal jazzovou hudbu a již na gymnáziu se pokoušel o kompozici a aranžmá. 1935 se zapsal na právnickou fakultu pražské univerzity. Stal se členem orchestru Gramoklubu a 1936 s ním natočil první desku; později nahrál s různými soubory asi 100 snímků, převážně pro firmy Ultraphon a Esta. Vystupoval v divadlech (mj. v D 37 E. F. Buriana), v rozhlase a spolupracoval s orchestrem R. A. Dvorského, v jehož nakladatelství vydal většinu svých písní. 1937 založil Blue Music Band, 1939 s ním nastoupil profesionální dráhu hudebníka. 1940 se jeho soubor sloučil s orchestrem Karla Vlacha (B. se v této době zdokonaloval v dirigování u Milivoje Uzelace). Během války pracoval v Praze též pro rozhlas a pro film. Od května 1945 hrál se svým novým souborem v Plzni pro americké vojsko, s nímž 1946 odjel do Německa. Tam soubor pobýval i během převratu v ČSR v únoru 1948 a do Prahy se nevrátil. B. působil ve Frankfurtu nad Mohanem, v britském a francouzském okupačním pásmu a pracoval pro rozhlas v Kolíně nad Rýnem. 1953–55 vystupoval v tureckém Istanbulu a na Kypru. Od 1955 žil v Bonnu, opět jako aranžér kolínského rozhlasu. Před druhou světovou válkou a ve válečných letech byl B. jedním z průkopníků swingové hudby u nás a spolu se svým oblíbeným textařem Karlem Kozlem patřil k nejhranějším autorům. Velký úspěch svých písní z prvního desetiletí (Sám s děvčetem v dešti, Má láska je jazz, Tiše padá sníh, Starý mlýn, Cvrček muzikant ad.) později již nikdy nepřekonal; 1983 vydal v Německu některé z nich v nových českých nahrávkách. Měl vytříbený smysl pro styl a jeho aranžmá pro různá obsazení, včetně dechovky, vynikala kvalitou.

D: Má láska je jazz (autobiografie), Toronto 1986 (kde soupis tisků dochovaných v Národní knihovně v Praze).

L: J. Kotek, Kronika české synkopy 2, 1975, s. 156, 175; J. Kotek – J. Hořec, Kronika české synkopy 2, 1990, passim; L. Dorůžka, Panoráma populární hudby, 1981, s. 213n.; EJ, s. 39 (kde soupis nahrávek, včetně zvukových reedic); L. Dorůžka, Panoráma jazzu, 1990, s. 256n.; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu 2, 1918–1968, 1998, passim (kde soupis literatury) ČBS, s. 35; Tomeš 1 s. 69.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová