BĚHOUNEK Rudolf 4.2.1902-3.8.1974

Z Personal
Rudolf BĚHOUNEK
Narození 4.2.1902
Místo narození Pitkovice (Praha)
Úmrtí 3.8.1974
Místo úmrtí Pitkovice
Povolání

2- Fyzik 11- Geolog

61- Pedagog

BĚHOUNEK, Rudolf, * 4. 2. 1902 Pitkovice (Praha), † 3. 8. 1974 Pitkovice, geofyzik, pedagog

Po absolvování reálky v Příbrami a v Nymburku vystudoval 1920–25 důlní inženýrství na Vysoké škole báňské (VŠB) v Příbrami. Na škole zůstal jako asistent u Františka Čechury v Ústavu geodézie a důlního měřictví. 1931 obhájil na základě disertace Chyba v zaměření při měření v dolech doktorát. S F. Čechurou se podílel na geomagnetických měřeních a tíhových experimentech v dolech na Březových Horách u Příbrami. Od 1933 pracoval ve Státním ústavu geofyzikálním v Praze, kde se zabýval zejména geomagnetismem, 1936–38 prováděl geomagnetické mapování na Moravě, Slovensku a Zakarpatské Ukrajině. Připravil podklady pro výstavbu magnetické stanice v Průhonicích. Od 1939 vedl v ústavu oddělení užité geofyziky, v následujícím období se věnoval zejména geomagnetickému a geoelektrickému průzkumu rudních ložisek a geoelektrickému sondování v místech projektovaných přehrad. Za okupace byl 1942 převeden do Geologického ústavu pro Čechy a Moravu, od 1945 do Státního geologického ústavu ČSR v Praze, kde vybudoval oddělení užité geofyziky, v němž vyškolil řadu významných odborníků, mj. Jaroslava Ibrmajera, Josefa Mašína, Břetislava Beránka, Jana Gruntoráda. 1946 se habilitoval na VŠB v Ostravě; 1946–51 tam externě přednášel užitou geofyziku. V době, kdy byly na tehdejší Geologicko-geografické fakultě UK v Praze zakládány katedry aplikovaných oborů, dostal v říjnu 1952 za úkol vybudovat katedru užité geofyziky. V září 1954 se stal řádným profesorem; 1952–68 vedl katedru. V únoru 1970 odešel do důchodu. Byl autorem skript z gravimetrie a magnetometrie. V terénu prováděl zejména regionální geofyzikální průzkum ve středních Čechách a na severní Moravě. Výsledky terénních geofyzikálních výzkumů uložil do nepublikovaných archivních zpráv a posudků. 1965 obdržel plaketu UK. Byl členem geofyzikálně-geodetické komise ČSAV.

D: Magnetická měření na Slovensku, v zemi Moravskoslezské a na Karpatské Ukrajině, 1939; O přesnosti tíhových měření statickými gravimetry, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 16, 1949, č. 2, s. 633n.; Gravimetrické methody užité geofysiky, 1954; Magnetické methody užité geofysiky, 1955; Geofyzikální výzkum šternbersko-hornobenešovského devonského pruhu a jeho pokračování pod náplavy Hornomoravského úvalu, in: Komunikáty Slezského ústavu ČSAV (Opava) 31, 1962.

L: NGS, s. 665n.; J. Gruntorád, Sedmdesátiny profesora geofyziky ing. dr. mont. R. B., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 47, 1972, s. 59n.

Pavel Vlašímský