BAŘINA František Salesius 27.1.1863-22.9.1943

Z Personal
František BAŘINA Salesius
Narození 27.1.1863
Místo narození Břest u Kroměříže
Úmrtí 22.9.1943
Místo úmrtí Brno
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 49- Náboženský nebo církevní činitel

64- Překladatel

BAŘINA, František Salesius (vl. jm. Jan František), * 27. 1. 1863 Břest u Kroměříže, † 22. 9. 1943 Brno, římskokatolický kněz, politik, překladatel, pedagog

Pocházel ze zámožné hanácké rodiny. Otec Ignác měl vedle jediného syna ještě šest dcer. B. studoval šest let v německém arcibiskupském semináři v Kroměříži. Od septimy navštěvoval české gymnázium v Přerově, 1883 maturoval. Jako novic vstoupil na podzim téhož roku do augustiniánského kláštera na Starém Brně a obdržel jméno František Salesius. Bohosloví studoval v Brně, kde byl již 1887 ve čtvrtém roce vysvěcen na kněze. Pak působil jako kooperátor při faře na Starém Brně, byl duchovním správcem v nemocnici u Sv. Anny a katechetou na českých i německých starobrněnských školách. Živě se účastnil spolkové činnosti zejména v Besedě starobrněnské jako její místopředseda, později i předseda. Byl také prezidentem Mährisch-schlesischen Wechselseitigen Versicherungsgesellschaft (Moravsko-slezské vzájemné pojišťovací společnosti) v Brně. 15. 10. 1901 byl zvolen opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně a zemským prelátem. Úřadu se ujal 28. 10. téhož roku. Politicky se účastnil dění jako člen strany lidové. Na moravském sněmu vystoupil jako jeden z pilířů katolicko-národní strany Mořice Hrubana. S Františkem Ševčíkem a Vincencem Šamalíkem byl ve Spolku katolického rolnictva. Jako doživotní člen panské sněmovny za Čechy řešil ožehavé otázky zejména česko-německého vyrovnání na Moravě. V posledních letech života stál mimo aktivní politiku. Po převratu 1918 byl ještě v Revolučním národním shromáždění, pak se již plně věnoval pouze své spisovatelské činnosti.

Tu celoživotně rozdělil mezi zájem o beletrii a o sociologii. Již v semináři referoval o novinkách v literatuře; v Obzoru a v Hlídce literární P. Pavla Vychodila uveřejňoval od 1884 pod šifrou F. B. pokusy o literární kritiku. Ke studiu slovanských jazyků byl podnícen především cyrilometodějským hnutím, jehož se účastnil. Překlady z ruštiny a polštiny publikoval pak od 1889 v časopise Vladimíra Šťastného Obzor a v Hlasu. Původní lyrikou se uplatňoval spíše jen časopisecky v Našem domově. Koncem dvacátých let se středem B. zájmu stala otázka řešení sociálních problémů. Dobově ožehavou problematikou se zabýval z pohledu katolického jak v Hlídce, tak ve vlastní publikaci Mosaikový obraz sociální soustavy vybudované na podkladě a zásadách křesťansko-katolického náboženství v rámci hanáckém (1929). Kniha, představující B. celoživotní náhled, se stala pokusem o nastínění ideálního obrazu křesťanské společnosti a rodinného života vedeného podle katolických zásad.

Ve své literární činnosti užíval B. ponejvíce pseudonymů Saléský, František Bařina Salesiánský.

L: Náš domov 10, 1901, s. 465; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 1921n.; Album representantů, s. 893; Náš domov 42, 1933, s. 25n. (s obr.); KSN 1, s. 443; Heller 1912, s. 17; MSN 1, s. 407; OSND 1/1, s. 449; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, a 2, 1936; A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR 1936, s. 672; I. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, nestránkováno; Kdy zemřeli? Od 1937–1962, 1962, s. 12; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 380; J. Bílek, Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, 1987, s. 32.

Marcella Husová