BAŽANT Jan 20.11.1881-10.7.1966

Z Personal
Jan BAŽANT
Narození 20.11.1881
Místo narození Prostějov
Úmrtí 10.7.1966
Povolání

29- Stavař 14- Hydrolog

61- Pedagog

BAŽANT, Jan, * 20. 11. 1881 Prostějov, † 10. 7. 1966 ?, stavební inženýr, pedagog

Bratr Zdeňka B. (1879–1954). Pocházel z deseti dětí profesora matematiky a deskriptivy na České zemské vyšší reálné škole v Prostějově. Po studiích na prostějovské reálce odešel na Českou vysokou školu technickou v Praze. Tam 1903 složil s vyznamenáním II. státní závěrečnou zkoušku na stavebněinženýrském odboru. Vstoupil do služeb moravského zemského výboru (po 1918 Zemského úřadu v Brně) a do 1930 pracoval v jeho zemědělsko-technickém oddělení. Dosáhl hodnosti vrchního technického rady. Zabýval se vodním hospodářstvím – vypracoval 29 melioračních projektů pro obce z celé Moravy a řadu regulačních projektů spojených s melioračními úpravami. Podle jeho návrhů byly realizovány regulace řek Cézavy (Litavy) a Dunavky od Židlochovic k Měnínu a k Otmarovu a úprava řek Jevíčky a Úsobrnky u Jevíčka. Vypracoval katastr vodních sil na Moravě, sestrojil křivky trvání vteřinových a průměrných odtoků pro výpočet vodních sil, založený na hydrologických datech, a zhotovil podélný profi l řeky Moravy s návrhem na zřízení nových závodů. Cenný je jeho generální projekt na retenční boční nádrž na horním toku Moravy. 1923–25 navrhl úpravu řeky Svratky soustavou údolních přehrad. Zpracoval hydrologické podklady na základě limnigrafických pozorování a vyřešil retenční a závlahové potřeby, využití vodních sil a asanační potřeby s ohledy na zájmy města Brna. Pro první z přehrad, u Kníniček, vypracoval detailní projekt, na jehož základě se stavba realizovala. 1908 se zúčastnil veřejné soutěže na regulační plán Bezovky v Praze-Žižkově a získal I. cenu, 1909 získal III. cenu v soutěži na regulační plán Hradce Králové. Zpracoval regulaci Úřednické čtvrti v Brně-Žabovřeskách a s ing. Milošem Lamlem vypracoval plány Úřednické čtvrti v Brně a vilových čtvrtí v Brně-Králově Poli, ve Střelicích a ve Vyškově. 1921 začal jako docent přednášet o základech hydrauliky a hydrologie a encyklopedii vodního stavitelství na Vysoké škole zemědělské v Brně. 1930 byl jmenován mimořádným, 1935 řádným profesorem vodního stavitelství a nástupcem prof. Antonína Smrčka na České vysoké škole technické v Brně, kde působil až do 1957. Od 1933 tam vedl laboratoře vodních staveb. 1939 a 1945/46 zastával funkci děkana. Byl členem zkušební komise pro II. státní závěrečné zkoušky z inženýrského stavitelství a komise pro oprávnění civilních inženýrů vodohospodářských a kulturních, dále členem národního výboru pro vysoké přehrady, stálé mezinárodní společnosti pro plavební kongresy a mezinárodního společenství pro vodní výzkumnictví. 1939–41 předsedal vodohospodářské komisi při meziministerském přehradním moravském výboru. 1932 připravil detailní projekt splavnění řeky Moravy od Otrokovic do Uherského Hradiště. Studie Moravský vodohospodářský plán, kterou vypracoval z pověření ministerstva veřejných prací, se stala podkladem příštího vodohospodářského plánování na Moravě. Byl autorem mnoha posudků návrhů vodních staveb. Zúčastnil se projektování řady přehrad (např. Žermanice, Krpeľany) a je autorem několika alternativ vodní trasy průplavu Dunaj – Odra.

D: Poznámky k vodním cestám, 1925; Vodní cesty, 1925; Vodohospodářské potřeby Moravy, 1931; Mezinárodní plavební sjezd v Bruselu, 1935; Moravský vodohospodářský plán, 1941; Vodní cesty (skripta), 1954; Vodní inženýrství (skripta), 1954; Zakládání staveb, 1954.

L: Prof. ing. J. B. šedesátníkem, in: Věstník SIA 9, 20. 11. 1941; Prof. ing. J. B. šedesátníkem, in: Lidové noviny 19. 11. 1941; Prof. ing. J. B. osmdesátníkem, in: Vodní hospodářství 11, 1961, č. 11, s. 484.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Sekyrková