BABÁNEK František 10.10.1836-25.2.1910

Z Personal
František BABÁNEK
Narození 10.10.1836
Místo narození Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy
Úmrtí 25.2.1910
Místo úmrtí Praha
Povolání 11- Geolog

BABÁNEK, František (též Franz), * 10. 10. 1836 Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy, † 25. 2. 1910 Praha, báňský odborník, geolog, mineralog

Vystudoval v Praze reálku a polytechnická studia dokončil na báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici, kde byl promován báňským inženýrem. Od 1857 působil v dolech v Příbrami-Březových Horách jako závodní inženýr dolů Ševčínský, August (Drkolnov) a Vojtěch. Uplatnil se zejména jako důlní měřič. Prováděl pečlivou geologickou dokumentaci v hlubších patrech dolu Vojtěch. 1863 byl B. spolu s několika mladými kolegy přidělen na praxi Říšskému geologickému ústavu ve Vídni (GRA), aby získali geologické znalosti potřebné pro službu ve státních dolech. B. se pod vedením F. Hauer a a F. Foetterleho podílel na geologickém mapování Pováží severně od Trenčína. Výsledky uveřejnil ve čtyřech krátkých sděleních. Po návratu do Příbrami 1864 byl jmenován korespondentem GRA. 1864–81 se v rámci horního ředitelství v Příbrami jako vrchní horní správce stal přednostou březohorských dolů Anna a Prokop. Zasloužil se o udržení vysoké ziskovosti tamní těžby. Studoval složení jednotlivých rudných žil, doplnil paragenetickou řadu nerostů rudných žil vypracovanou A. E. Reussem (1863). Současně se zabýval i báňskou historií a mineralogií ložiska zlata u Jílového. 1875 byl hlavním autorem tzv. Pamětního spisu vydaného u příležitosti dosažení 1 000 m hloubky na březohorské jámě Vojtěch, první svislé jámě na světě. 1881 byl s hodností báňského rady přeložen do Jáchymova jako přednosta báňské a hutní správy. Zasloužil se o udržení provozu tamních dolů v ekonomicky nepříznivých podmínkách. Zabýval se geologií, zrudněním a báňskou historií revíru. Uveřejnil první geologickou mapu a geologické profi ly revíru (1891). Celkem publikoval 18 prací o Březových Horách, 9 o Jáchymovu a několik dalších o Jílovém aj. 1901 odešel jako vrchní báňský rada do výslužby Poslední léta žil v Pardubicích a pak v Praze-Karlíně. Syn Karel B. (1872–1937) byl básníkem.

D: Die Erzführung der Příbramer Sandsteine und Schiefer in ihren Verhältnissen zur Dislocationen, in: Jahrbuch des Geologischen Reichsanstalts, Wien 14, 1871/1, s. 55; Der Silber- und Blei- Bergbau zu Přibram, 1875; Geologické poměry příbramských rudních žil, in: Vesmír 11/1882, s. 19n.; Über die Erzführung der Joachimsthaler Gänge, in: ÖZBH 32, 1884, s. 1n., 21n., 61n.; Montangeologische Beschreibung der St. Joachimsthaler Erzlagerstätten 1891; Zur Geschichte des Bergbau- und Hüttenbetriebes von St. Joachimsthal in Böhmen, in: BHJb 42, 1893, s. 62n. (spolu s A. Seifertem).

L: Časopis pro mineralogii a geologii 5, 1960/2, s. 180n.; J. Diviš, Státní doly na olovo a stříbro v Příbrami, 1926.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský