BABOROVSKÝ Jiří 28.8.1875-10.10.1946

Z Personal
Jiří BABOROVSKÝ
Narození 28.8.1875
Místo narození Březové Hory (Příbram)
Úmrtí 10.10.1946
Místo úmrtí Brno
Povolání

3- Chemik nebo alchymista 2- Fyzik 1- Matematik

61- Pedagog

BABOROVSKÝ, Jiří, * 28. 8. 1875 Březové Hory (Příbram), † 10. 10. 1946 Brno, fyzikální chemik, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny lékárníka. Nejprve studoval na Státním vyšším reálném gymnáziu v Příbrami, kde 1894 maturoval. Vstoupil do lékárenské praxe v Broumově a v Praze na Smíchově. Potom zahájil vysokoškolská studia na pražské UK – nejprve farmacie (1898 PhMr.) a později chemie. 1900 se stal asistentem prof. Bohuslava Raýmana, u něho také obhájil svou doktorskou disertační práci s názvem O rychlosti sulfování některých sloučenin aromatických (promoce 19. 2. 1902). Z dalších učitelů formoval B. chemik Otakar Šulc.

Svůj zájem o organickou a fyzikální chemii rozšířil B. nejprve na prázdninovém kursu na univerzitě v Lipsku (1901) u prof. Wilhelma Ostwalda, pozdějšího laureáta Nobelovy ceny za výzkum katalýzy. V Lipsku pobyl znovu šest semestrů (1902–05), kdy se hlavně zaměřil na studium chování hořčíkových anod. Po návratu do Prahy byl B. ustanoven prvním docentem fyzikální chemie na Filozofické fakultě UK (14. 9. 1905). Mimořádným profesorem fyzikální chemie na téže fakultě byl jmenován 17. 10. 1911 s účinností od 1. 11. 1911. V té době již Bohumil Kužma na c. k. české vysoké škole technické v Brně formoval odbor chemického inženýrství. Na této škole byl B. dne 2. 12. 1912 jmenován řádným profesorem fyzikální chemie (s účinností od 1. 1. 1913) a působil tam až do 1946. S B. Kužmou odbor dobudoval a vytvořil vlastní školu, která řešila především otázky hydratace iontů. Ve dvacátých a třicátých letech se tam stal ředitelem Ústavu fyzikální chemie, rektorem školy (1920/21, 1923/24) a děkanem odboru chemického inženýrství (1914/15, 1927/28, 1936/37).

Začátek B. vědecké činnosti spadá do období formování fyzikální chemie jako samostatného oboru, kdy badatelé hledali v chemických jevech obecnou zákonitost a zaváděli fyzikální měřicí metody. Po výzkumu završeném obhájením doktorské disertační práce B. analyzoval kinetiku hydrolýzy sulfonových kyselin a rychlost redukce železitých iontů ionty jodidovými. Záhy poté se začal plně věnovat experimentální elektrochemii. Jeho habilitační práce o chování hořčíkové anody přispěla k objasnění chemických procesů a poznání produktů vznikajících při anodické polarizaci hořčíku. Předmětem několika jeho pojednání se stal elektrolytický superoxid stříbra, B. zkoumal i hydrataci iontů. Teoreticky a experimentálně propracoval metodu elektrolytického převodu vody.

Bibliografie díla B. čítá na 120 položek, řada jeho prací doznala mezinárodního ohlasu. Přispíval do Ottova slovníku naučného, Nového velkého ilustrovaného slovníku naučného a do Technického slovníku naučného. Podílel se na úpravách českého chemického názvosloví. 1904 přijal členství v České společnosti chemické, později založil její odbočku v Brně a předsedal jí. Československá společnost chemická ho 1935 zvolila svým čestným členem.

D: A. Wagner, Bibliografie prací prof. Dr. J. B., in: Chemické listy pro vědu a průmysl, 29, 1935, s. 230n.; týž, Literární odkaz prof. Dr. J. B., tamtéž, 41, 1947, s. 94n.; výběr: Fysikální chemie, 1903; Elektrochemie, 1905; Theoretická a fysikální chemie, 1920, 2. přepracované vydání 1926; Úvod do theoretické a fysikální chemie, 1928; Všudypřítomné koloidy. Úvod do fysiky a chemie koloidního stavu, 1944.

L: OSN 28, s. 1142; OSND 1/1, s. 386; MSN 1, s. 345; MČE 1, s. 308; PSN 1, s. 150; Tomeš 1, s. 36; B. Kužma, Prof. Dr. J. B., in: Chemické listy pro vědu a průmysl, 29, 1935, s. 225n.; A. Šimek, Vědecké dílo prof. J. B., tamtéž, s. 228n.; A. Wagner, Šedesát let prof. dr. J. B., in: Příroda, 28, 1935, s. 209n.; J. Velíšek, Prof. Dr. J. B. sedmdesátníkem, in: Chemické listy pro vědu a průmysl, 39, 1945, s. 33n.; M. Kuraš, Prof. B. v očích Zlína, tamtéž, s. 34n.; J. B. sedmdesátníkem, in: Rovnost 25. 8. 1945, s. 3; nekrology: Prof. J. B. zemřel, tamtéž, 12. 10. 1946; J. Velíšek, Prof. dr. J. B. mrtev, in: Svobodné noviny 12. 10. 1946; ek., Umřel nám pan prof. B., tamtéž, s. 5; jd., Rozloučení s prof. dr. B., tamtéž 17. 5. 1946; Rozloučení s prof. B., in: Rovnost 18. 10. 1946, s. 5; Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, 71, 1946, s. 22n.; J. Velíšek, Vzpomínka na vědecké dílo prof. B., in: Chemické listy pro vědu a průmysl, 41, 1947, s. 4n.; O. Viktorin, Vzpomínky na prof. Dr. J. B., tamtéž, s. 121n.; O. Franěk, Poslední přednáška prof. B., in: Rovnost 13. 1. 1969; A. Wagner, Sté výročí narození prof. PhDr. J. B., in: Chemické listy, 69, 1975, s. 1107n.; P. Kropáčková, Biografický slovník profesorů české techniky v Brně 1899–1951, diplomová práce, FF MU, 1994.

P: Archiv VUT, osobní spis B 1 (R. Krejčí, M. Čoupková, J. B. 1880–1946 (1975). Inventář fondu. Brno, 2003.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný, Miroslav Novák