BACHRACH Karel 18.11.1876-18.(20.)5.1939

Z Personal
Karel BACHRACH
Narození 18.11.1876
Místo narození Žirovnice
Úmrtí 18.(20.)5.1939
Místo úmrtí Tábor
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 177-178

BACHRACH, Karel, * 18. 11. 1876 Žirovnice, † 18./20. 5. 1939 Tábor, statkář, národohospodářský a družstevní činitel

Pocházel z rodiny nájemce velkostatku. Od dětství byl hluboce věřící. Absolvoval pět tříd gymnázia v Jindřichově Hradci (1891) a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze (1893). Poté se věnoval zemědělské praxi na statcích a v podnicích svého otce v Žirovnici a v Jindřichově Hradci (1893–1911). V té době byl i místostarostou a náčelníkem Sokola v Žirovnici. 1911 zakoupil statek v Petrovicích u Mladé Vožice, kde hospodařil až do smrti. Za první světové války působil jako hospodářský referent obvodového velitelství v Lublinu. Již jako zkušený praktik vystudoval pražskou Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT (1923 ing. agronom), kde získal i hodnost doktor technických věd (19. 1. 1926).

Od mládí se angažoval v družstevních organizacích a ve svépomocném pojišťovnictví. Jeho doménou se stal lihovarnický průmysl. Od 1923 předsedal šestnáct let Společnosti pro zpeněžení lihu, která jako ústřední organizace po zrušení státního hospodaření lihem vedla veškeré lihové hospodářství a průmysl. B. mj. úspěšně převedl lihové hospodářství z vázané formy. Od 1911 pracoval v dozorčí radě, od 1921 v představenstvu a 1925 byl zvolen předsedou Družstva hospodářských lihovarů, které soustředilo veškeré zemědělské lihovary v republice. V této funkci se po dobu čtrnácti let spolupodílel mj. na tvorbě zákonů lihového a o povinném míšení lihu s benzinem. Dále pracoval jako člen představenstva Ústředního svazu pěstitelů zemáků v Německém (Havlíčkově) Brodě. Spoluzaložil Ústav pro zušlechťování zemáků ve Slapech u Tábora a byl zvolen jeho předsedou. Stál také u zrodu Pojišťovny průmyslu kvasného v Praze (Kvas) a byl členem její správní rady.

B. usiloval o koncentraci lihovarnické výroby, jako jeden z prvních propagoval a organizoval přesný výrobní zemědělský plán a řízené hospodářství u nás. V rámci ČAZ pořádal odborné ankety o vztahu výroby brambor a lihovarství (1927), o pohonné směsi pro spalovací motory (1931), ankety k zemědělskému plánu v rostlinné výrobě a jeho důsledcích pro živočišnou produkci (1934) a k zemědělskému plánu v živočišné výrobě (1935). Redigoval materiály z těchto anket. Dále přednášel v řadě extenzí ČAZ.

B. byl členem ČAZ (1924), jejího širšího prezidia a ústředního výboru, od 1926 působil jako místopředseda a poté předseda jejího čtvrtého zemědělsko-průmyslového odboru. Stal se i členem Národní rady badatelské (místopředseda Masarykova fondu), Státní rady hospodářské, Ústřední železniční rady, místopředsedou správní komise zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Praze a členem výkonného výboru a místopředsedou Národohospodářského sboru jihočeského (mj. spoluzaložil Jihočeské podniky pro automobilovou dopravu – JAS). Od 1906 působil v samosprávě v Počátkách, od 1911 v samosprávě okresu Počátky a od 1913 jako člen okresního výboru v Mladé Vožici. Tam také 1924–28 předsedal Okresní správní komisi a Hospodářskému družstvu skladištnímu. V samosprávných funkcích blahodárně působil mj. na výstavbu silnic, nemocnic a škol a elektrizaci. Zahynul ve vězení gestapa.

D: Národohospodářský význam československého zemědělského lihovarství, in: VČAZ, 3, 1927, s. 90n.; tamtéž, in: Časové otázky zemědělské, sv. 4, 1927, s. 15n.; L’importance du travail scientifique du Dr. Stoklasa en ce qui concerne l’agriculture dans les régions montagneuses de la Tchécoslovaquie (Význam vědecké práce Dr. Stoklasy pro zemědělskou praxi horskou ČSR), Berlín 1928; Vývoj zemědělského lihovarství v republice Československé, Přednášky [ČAZ] 1, 1929; Tři přednášky o československém zemědělském lihovarství, 1929; Výsledky činnosti Vzájemně pojišťovacího spolku statkářů a nájemců proti krupobití, in: VČAZ, 6, 1930, s. 948n.; Souhrn výsledků odborné ankety ČAZ o povinném mísení lihu v ČSR, in: tamtéž, 7, 1931, s. 555n.; Otázka československé národní směsi pohonné pro spalovací motory, in: Časové otázky zemědělské, sv. 29, 1931, s. 6n. (Povinné mísení lihu v republice Československé Soubor referátů … upravil K. B., Časové otázky zemědělské, sv. 29, 1931); Zemědělské průmysly československé v krisi, Praha 1933; Zemědělský plán v produkci rostlinné s některými vztahy k výrobě živočišné v Československu, in: Časové otázky, sv. 40, 1934 (red. K. B. – O. Horák – F. Lom); totéž, in: VČAZ, 10, 1934, s. 65n.; Zemědělský plán výroby živočišné v Československu, red. K. B. a F. Svoboda, 1935; Náš zemědělský plán v zemědělské praksi od roku 1934, 1937; Význam produkce bramborů v Československu se zřetelem k bramborářskému průmyslu a otázka hospodaření s lihem, red. K. B. – J. Šťastný – P. Domorázek, 1937; Zemědělské lihovarství a jeho vztah k našemu zemědělství, 1940; Situace a potřeby našeho zemědělského průmyslu, 1940; dále příspěvky v Československém zemědělci, Československé zemědělské jednotě, Hospodářském lihovarníku a v Bramborářství a průmyslu.

L: J. Šťastný, Padesáté narozeniny Ing. Dr. K. B., in: VČAZ, 2, 1926, s. 995; KSN 1, s. 384; Dzk., Za Ing. Dr. K. B., in: VČAZ, 15, 1939, s. 298; J. Vrábek, Za Dr. Ing. J. B., in: VČAZ, 20, 1946, s. 90n.; Skala 1, s. 22.

Gustav Novotný