BAKULE František Karel 12.1.1861-27.8.1941

Z Personal
František Karel BAKULE
Narození 12.1.1861
Místo narození Sudoměřice u Tábora
Úmrtí 27.8.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 185

BAKULE, František Karel, * 12. 1. 1861 Sudoměřice u Tábora, † 27. 8. 1941 Praha, hudebník, spisovatel

Vychodil jen základní školu, pak vystřídal pestrou řadu povolání. Jako autodidakt se naučil hrát na několik hudebních nástrojů (klavír, housle, flétna). Zprvu se usadil ve svém rodišti jako hostinský a oženil se. Jeho manželka byla v příbuzenském vztahu s rodinou kapelníků a venkovských skladatelů Komzáků. 1887 si nakrátko pronajal hospodu v Bechyni, pak se zkusil uživit jako obchodník. Přestěhoval se do Prahy a zřídil si tam malý obchod. Avšak již 1889 se stal úředníkem Zemské banky a zůstal jím až do svého odchodu do důchodu. Literárně debutoval počátkem 20. století, ve zralém věku čtyřiceti let. Psal úvahy a pojednání vzdělávacího charakteru, zabýval se otázkou, jak docílit mravního zdokonalení a duševní harmonie člověka (Zkoumání a posuzování povahy života lidského, 1901). Příčiny úpadku mravů spatřoval v dobové krizi erotického a sexuálního života. Svou pozornost zaměřil proto na ženskou otázku (Žena a její kouzlo, 1902) a na dějiny lásky (Osudy krásných žen a zvůle mužů v dějinách lásky, 1929). Tato díla a díla o erotice (např. Rozmary erotismu, 1925) se ve své době setkala s relativně příznivým ohlasem. Prozaické práce, v nichž na milostných příbězích usiloval o beletristické ztvárnění vlastních teoretických úvah týkajících se zásad nového života obrozeného čistotou citů a chápáním jeho pravého smyslu (Apoštol nové lásky, 1939 aj.), čtenářsky zapadly. Přispěla k tomu zajisté nevyváženost textu, v němž B. s nepopiratelnými rysy lidového (jihočeského) písmáctví usiloval mnohdy úporně o moralistní tendenci a předimenzovával svá díla i filozoficko-eticky. B. působil jako ředitel Etické společnosti; od 1925 byl vydavatelem knižnice Edice ušlechtilé četby.

Svému synovi K. H. Hilarovi (1885–1935) pomáhal ve vydávání Moderní bibliotéky, po jeho smrti pečoval o uchování jeho umělecké památky mj. založením Hilarovy společnosti a iniciováním inscenace jeho hry Adamův sen (1938) v Národním divadle.

D: LČL 1, s. 115n. (kde další literatura).

L: Kunc, s. 18 (chybné datum narození); J. Kunc, Kdy zemřeli 1937–1962, 1962, s. 9 (kde rovněž chybné datum narození); OSN 28, s. 82; OSND 1/1, s. 407; KSN 1, s. 391; nekrolog: kp, Spisovatel F. K. B. mrtev, in: Lidové noviny 29. 8. 1941; LČL 1, s. 115n.

Jiří Rak