BALŠÁNEK Antonín 6.4.1865-22.2.1921

Z Personal
Antonín BALŠÁNEK
Narození 6.4.1865
Místo narození Český Brod
Úmrtí 22.2.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt

BALŠÁNEK, Antonín, * 6. 4. 1865 Český Brod, † 22. 2. 1921 Praha, architekt, urbanista, historik architektury, malíř, pedagog

Architekturu studoval 1882–84 na VŠT v Praze u Josefa Schulze a 1884–85 na vídeňské technice, 1885–87 pokračoval ve studiu malířství na pražské AVU u Antonína Lhoty. Absolvoval také zahraniční praxi v Německu a Itálii. Ve školním roce 1911/12 nastoupil na VŠT a převzal přednášky profesora Schulze. Řádným profesorem architektury byl jmenován 9. 11. 1911 na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství, kde se stal také členem zkušební komise pro II. státní zkoušku, 1915/16 děkanem odboru pozemního stavitelství a 1920/21 děkanem celé této školy (byla tehdy součástí ČVUT). Od 1920 působil ve státní regulační radě. S konstruktéry Josefem Janů a Jiřím Soukupem zvítězili 1890 v soutěži na stavbu mostu, který měl nahradit most císaře Františka (dnes Legií) přes Vltavu v Praze. Tento návrh byl realizován 1898–1902. K jeho dalším významným dílům tohoto období patřilo Muzeum hlavního města Prahy, postavené 1896–98. B. zde navázal na původní návrh Antonína Wiehla (1893) a navrhl neorenesanční budovu s odkazy k manýrismu. Současně pracoval na projektu Městského divadla v Plzni, které bylo postaveno ve volnějších eklektických formách 1899–1902. Historizující období B. tvorby doplňuje jeho neorenesanční nájemní dům v Praze na Malé Straně, postavený 1895 podle vlastního projektu. Neúspěšně se účastnil dvou prvních konkursů na přestavbu Staroměstské radnice (1901 samostatně a 1904 společně s Janem Koulou). V soutěži na stavbu divadla pro Královské Vinohrady 1903 skončil jeho návrh na druhém místě. Téhož roku obeslal návrhem XX. věk veřejnou anonymní soutěž na budovu Obecního domu v Praze. Získal jednu ze tří udělených nejvyšších cen, ale ani jeden z vítězných návrhů nebyl porotou vybrán k realizaci. Definitivní projekt, schválený v červenci 1907, na žádost obecní rady vypracoval B. společně s Osvaldem Polívkou, autorsky se pak nejvíce projevil při realizaci Smetanovy síně.

B. přechod od pozdního historismu k secesi postupoval přes plzeňské (1902) a pardubické městské divadlo (1909), pražský Obecní dům (1912) a vyvrcholil stavbou Občanské záložny 1911–13 v Praze-Vršovicích. Na tomto projektu se podílel ještě Josef Bertl. Pro pomník Karla Hynka Máchy na pražském Petříně, jehož autorem byl J. V. Myslbek, navrhl žulový podstavec se secesní nápisovou deskou. S Myslbekem spolupracoval ještě na pomníku biskupa Jana Valeriána Jirsíka, osazeném 1926 (po smrti obou umělců) u paty Černé věže v Českých Budějovicích. Architektonická tvorba B. se vyvíjela od doznívání přísného historismu v neorenesančních stavbách a neogotických návrzích přes neobarokní pozdní eklektismus s aplikací secesních prvků po zralou podobu pozdní secese. Jeho činnost urbanistická se vyvíjela souběžně. Po vítězství v soutěži na regulaci Malé Strany a části Hradčan (1900) pracovala B. kancelář na plánu polohy těchto dvou lokalit, ale návrh nebyl přijat. Urbanistickou problematikou pražské aglomerace se B. zabýval po celý život, zvláštní pozornost věnoval otázkám spojení Starého Města s Letnou a Bubenčí, zastavění Letné a vyústění Karmelitské ulice do Malostranského náměstí. Od ustavení Státní regulační komise pro Prahu a okolí v únoru 1920 byl B. až do své smrti jejím členem. Jeho urbanistická činnost se neomezovala jen na Prahu, řešil např. v Pardubicích prostor před Zelenou branou.

V rozsáhlé publikační činnosti vystupoval B. proti vídeňsky orientované časné moderně. Hájil domácí historickou architekturu a neorenesanci jako východiska moderní české architektury. Vedl zpočátku časopis Spolku architektů a inženýrů v Čechách a Architektonický obzor, kde také nejčastěji publikoval. Zabýval se českou a hlavně pražskou renesanční a barokní architekturou, napsal několik odborných studií o jejích památkách. Velmi cenným pramenem zůstávají B. soubory fotografií a kreseb Štíty a motivy attikové v české renaissanci a Architektura střech doby barokové v Praze, k vydání připravoval knihu O dnešním stavu otázky, kterak zachovati Starou Prahu. Své kresby a akvarely představil na několika kolektivních výstavách a 1889 samostatně.

D: Dům U českých patronů, čp. 596/III, v Praze na Újezdě, 1895; Městské muzeum v Praze, 1896–1898; most císaře Františka Josefa I. v Praze (s J. Ja nů a J. Soukupem), 1898–1902; Městské divadlo v Plzni, 1899–1902; Obecní dům v Praze, 1905–12 (s O. Polívkou); nájemní dům v Praze-Bubenči, Čechova ul. čp. 239, 1904; vila v Černožicích (u Hradce Králové), 1904; Podlipanské muzeum v Českém Brodě, 1927–30. Publikace a články: Belvedere, letohrádek královny Anny na Hradčanech, 1900; Štíty a motivy attikové v české renaissanci, 1902; Zámek Kaceřov, in: Zprávy spolku architektů a inženýrů XXVII, 1893; Moderna, či směr národní?, in: Volné směry II, 1898; Inženýrství a moderní architektura, in: Architektonický obzor IV, 1905; O potřebě zákona na zachování staré Prahy, in: Krása našeho domova IV, 1908; O dnešním stavu otázky, kterak zachovati Starou Prahu, in: Česká revue I, 1908; Obecní dům královského hlavního města Prahy, in: Architektonický obzor XI, 1912; O stavebnictví, in: Architektonický obzor XII, 1913; Architektura střech doby barokové v Praze I–II, 1913–15.

L: OSN 28, s. 83; OSND 1/1, s. 426; Toman 1, s. 33; EČVU, s. 43; MČE 1, s. 334; ČBS, s. 23; DČD 3, s. 414; J. E. Svoboda, A. B., in: Architekt XLIII, 1997, č. 14–15, s. 3; Tomeš 1, s. 43.

P: Archiv architektury NTM v Praze.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vladimír Czumalo