BALABÁN Josef 5.6.1894-3.10.1941

Z Personal
Josef BALABÁN
Narození 5.6.1894
Místo narození Obory u Příbrami
Úmrtí 3.10.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán

BALABÁN, Josef, * 5. 6. 1894 Obory u Příbrami, † 3. 10. 1941 Praha, důstojník, odbojář

Po absolutoriu měšťanské školy 1908 zahájil studia na pokračovací škole. Jeho životní osudy však rušivě poznamenala první světová válka. 26. 10. 1914 byl po dodatečném odvodu v Benešově zařazen do 21. rakousko-uherského pěšího pluku. Po krátkém výcviku následovalo odvelení na východní frontu, kde 3. 4. 1915 padl do ruského zajetí.

V červenci 1916 se přihlásil jako dobrovolník do čs. vojska na Rusi. Čekal však více než jeden rok, než se jeho přání uskutečnilo. 12. 10. 1917 byl zařazen do 1. záložního pluku, od něhož krátce nato přešel k 1. dělostřeleckému pluku. V řadách československých legií pak bojoval – od prosince 1919 v důstojnické hodnosti poručíka dělostřelectva – dlouhé tři roky. Do vlasti se vrátil až koncem dubna 1920. Za svou službu v legiích obdržel řadu vyznamenání: Kříž sv. Jiří IV. stupně, Čs válečný kříž, Spojeneckou medaili, Revoluční medaili.

Ve vojenské službě už jako důstojník z povolání zůstal. Po absolvování několika kursů jej v květnu 1920 ustanovili velitelem 1. baterie dělostřeleckého pluku I. 1929 byl přidělen jako referent k ministerstvu národní obrany do oddělení II/1, kde pracoval dalších pět let. Po návratu ke svému pluku 1934 působil krátce – v hodnosti majora – jako velitel II. oddílu. 1936 se vrátil znovu k MNO, kde setrval až do okupace.

Po 15. březnu 1939 zůstal na ministerstvu, které bylo pověřeno likvidací bývalé československé armády. Současně se však aktivně zapojil do budování ilegální vojenské organizace Obrana národa. Zpočátku byl pověřen organizací a velením pluku ilegální podzemní armády na Praze VII, záhy se však dostal do kruhu užších spolupracovníků ústředního vedení Obrany národa, kde se uplatnil díky vrozenému organizačnímu talentu, nebojácnosti a neúnavnosti v ilegální práci. Po ukončení práce v likvidační komisi byl B. přidělen k ministerstvu zdravotnictví a sociální péče. Posléze ale dosáhl penzionování ze zdravotních důvodů, aby se mohl věnovat ilegální činnosti, kde vynikl (pod krycím jménem KOP) zejména v oblasti zpravodajství. Spolu s podplukovníkem Josefem Mašínem a štábním kapitánem Václavem Morávkem vytvořil nerozlučnou trojici (tzv. tři králové), která se stala jedním ze symbolů protinacistického odboje.

22. 4. 1941 byl B. zatčen gestapem. Po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vyhlášení stanného práva ho německý stanný soud odsoudil stejně jako další zatčené představitele Obrany národa k trestu smrti. Poprava byla vykonána v kasárnách v Praze-Ruzyni.

B. patřil k nejschopnějším organizátorům v řadách Obrany národa a mnoho zpráv, předaných jak na západ do Velké Británie, tak na východ do Sovětského svazu, odešlo díky němu, neboť dokázal ze zpravodajských sítí svých spolupracovníků v protektorátu vytěžit maximum.

Po druhé světové válce byl in memoriam povýšen na plukovníka a vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

L: P. Koura, Podplukovník J. B. Život a smrt velitele legendární odbojové skupiny „Tři králové“, 2003; J. Němeček, Mašínové: Zpráva o dvou generacích, 1998 (kapitola Intermezzo I: J. B.); J. Gebhart – J. Koutek – J. Kuklík, Na frontách tajné války, 1989; J. Gebhart, Balabán-Mašín-Morávek – tři z nejlepších, in: Bojovali za nás, 1985; MČE 1, s. 326; ČBS, s. 21; Tomeš 1, s. 40.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček