BALEJ František 29.9.1873-4.11.1918

Z Personal
František BALEJ
Narození 29.9.1873
Místo narození Kounice u Českého Brodu
Úmrtí 4.11.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 199-200

BALEJ, František, * 29. 9. 1873 Kounice u Českého Brodu, † 4. 11. 1918 Praha, překladatel, filozof, právní teoretik

Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze studoval 1892–97. Aktivně se v realistické straně účastnil studentského hnutí. Od 1897 pracoval ve státní službě, 1912–17 na ministerstvu vnitra ve Vídni, pak na pražském místodržitelství. Byl uznávaným překladatelem z anglického jazyka, zejména děl E. Barret-Browningové (1912 Aurora Leigh, 1919 Portugalské sonety), R. Browninga (1920 Pipa jde mimo) a R. W. Trina (1907 V souzvuku s nekonečnem aneb Dlouhý mír, moc a blahobyt). Uvedl do české literatury R. Thákura (1921 Gitándžali, Sádhaná, Zahradník a s V. Lesným Král temné komnaty). Jeho první esej Tajemství otiskl 1912 F. X. Šalda v časopisu Novina. Většina B. filozofických esejů a fejetonů vznikla během první světové války a byla publikována obvykle ve Vídeňském deníku či Österreichische Zeitschrift. B. se zabýval především otázkami moderní etiky, humanismu a postavení člověka v tehdejším světě, stejně jako problémy podstaty českého národa i otázkami národní literární a hudební kultury. Psal rovněž beletristické črty s výrazným sociálním podtextem. Stýkal se s J. S. Macharem, J. Herbenem, F. X. Šaldou a Z. Fibichem.

D: Spisy F. B. (uspoř. J. S. Machar), sv. 1–6, 1920–26.

L: J. Vodák, Esejista mravouk, in: Čas 20. 6. 1920; A. Novák, F. B., in: Venkov 14. 6. 1920; J. Brambora, Bojovník za lepší lidství, 1928; týž, Kvapil a B., in: Kulturní politika 1947/48; SDLČ, s. 628; LČL 1, s. 129; OSND 1/1, s. 411; SČF, s. 22.

Petra Skřejpková