BALLING Jan Michal Josef 18.3.1776-31.5.1848

Z Personal
Jan Michal Josef BALLING
Narození 18.3.1776
Místo narození Červený Hrádek u Chomutova
Úmrtí 31.5.1848
Místo úmrtí Rokycany
Povolání 27- Hutník nebo metalurg

BALLING, Jan Michal Josef, * 18. 3. 1776 Červený Hrádek u Chomutova, † 31. 5. 1848 Rokycany, železářský odborník

Německý rod Ballingů se usadil na panství Červený Hrádek hraběte Jindřicha z Rottenhanu. Otec Kašpar působil jako „ingenieur et architectus“ majitele panství, matka Barbora pocházela z rodiny Egermannů. B. studoval na univerzitě ve Vídni matematiku a fyziku, u Franze Ambrose Reusse v Bílině soukromě mineralogii, na báňské akademii ve Freibergu v Sasku hornictví a hutnictví. Patrně již před 1800 pracoval v železných hutích v Červeném Hrádku, nejprve jako hutní kontrolor, později v Gabrielině huti (nyní Kalek) na tomtéž panství jako šichtmistr. Od 1809 byl šichtmistrem železáren města Rokycany v Klabavě, od 1815 přednostou vrchního šichtovního ředitelství železáren komorního panství Zbiroh – Králův Dvůr – Točník – Mirošov – Osek. Všude prováděl konstrukční změny a modernizaci vysokých pecí úpravou větrného režimu a vsázek. Zlepšil výrobu a využití dřevěného uhlí, prosadil používání konstantního množství vápence ve vsázce a lepší úpravu železné rudy a zkujňování surového železa v hamrech. Dosáhl zvýšení produkce a zlepšení finančních výsledků hutí v Klabavě a ve Zbirohu. Přesto byl 1828 státní správou pro údajné finanční nesrovnalosti suspendován. Poslední léta žil v Oseku a Rokycanech. Své zkušenosti a výsledky provozních pokusů nepublikoval. Využili je jeho synové Fiedrich (1803–1859), Karl Josef Napoleon (1805 až 1868) a Josef Antonín Bartoloměj (1809–1870). B. se stal zakladatelem dynastie odborníků, která významně ovlivnila vývoj českého železářství a chemie v 19. století.

L: K. Jindřich, Rodina M. B. a Rokycany, in: Sborník Muzea dr. Bohuslava Horáka – Historie 6 (supplementum), 1998, s. 45n.; G. Hofmann, Ballingové – tři hutnické generace, in: Západočeský historický sborník 5, 1999, s. 189n.; Myška, s. 26.

Pavel Vlašímský