BAMBAS Václav František 5.10.1822-16.1.1904

Z Personal
Václav František BAMBAS
Narození 5.10.1822
Místo narození Černošice u Prahy
Úmrtí 16.1.1904
Místo úmrtí Smíchov (Praha)
Povolání

55- Jazykovědec 68- Redaktor nebo žurnalista

64- Překladatel

BAMBAS, Václav František, * 5. 10. 1822 Černošice u Prahy, † 16. 1. 1904 Smíchov (Praha), filolog, překladatel

O jeho mládí a životě je známo jen málo. Do literárního světa vstupoval jako pětadvacetiletý prací ze srovnávacího studia slovanských jazyků (Das Sprachgeheimnis…), kterou dobový tisk přijal se zájmem (mj. Ost und West 1847, Národní noviny 1849, Pražský večerní list 1849). Úsilím autora bylo prosadit svůj ambiciózní projekt „přirozené soustavy jazyka“, založené zejména na studiu latiny a slovanských jazyků, a úřední cestou a povolením veřejné zkoušky vídeňským ministerstvem vyučování dokázat její praktický význam (Krátký úvod …). Své filologické koncepce rozpracovával B. po celá 50. léta (Tvarosklad jazyka slovanského…). V závěru života bylo jeho filologické dílo (zejména Základové etymologické mluvnice jazyka českého…), které uváděl do světa s odkazem na svou bezmála padesátiletou praxi v oboru, ironizováno (např. Niva 5, 1895, s. 144). V soudobé encyklopedické literatuře se ozývaly podobné tóny odsouzení B. překladatelské práce; kritiku vyprovokovaly zejména jeho překlady krvavých románů.

Své filologické teorie promítal B. i do prvních překladů (E. Sue, Věčný žid, 1850–51). V pozdějším období překládal z angličtiny a francouzštiny (E. Renan, J. Michelet, G. P. R. James), do češtiny přeložil německou autobiografii Augustina Smetany (Zápisky z církve vyobcovaného kněze dra Augustina Smetany, někdy řeholníka křižovnického, 1863). Od 60. let už překládal řemeslně. Soustředil se na díla ze zákulisí evropské politiky i vládnoucích dvorů, jak je v té době psala německá spisovatelka L. Mühlbachová (pseud. K. Mundt). Ve výběru prací pro překlad se inspiroval také významnými událostmi ze současnosti (severoitalská bojiště, bitva u Hradce Králové či revoluce v Mexiku). Od 70. let ve spolupráci s nakladatelem Zikmundem Bensingrem vytvářel mnohasvazková díla, prezentovaná jako překlady dobrodružných historických románů s anticírkevními tendencemi. Od 80. let se literárně zcela odmlčel.

D: filologické práce: Das Sprachgeheimnis enthüllt und praktisch dargethan, 1849; Krátký úvod k rodosloví jazyka slovanského, 1854; Tvarosklad jazyka slovanského, tj. systematický vývin grammatických i lexikálních tvarů všech nářečí slovanského se zvl. vyznačením vzorného jazyka všeslovanského i souběžným výkladem tvarů greckých a latinských, 1861; Základové etymologické mluvnice jazyka českého s praktickým výkladem všech záhadných slov a gramatických tvarů v rukopisech zelenohorském a královédvorském se vyskytujících, 1895; výběr z překladů a původní beletrie: G. P. R. James, Kardinál Richelieu, 1852; Augustin Smetana, Zápisky z církve vyobcovaného kněze dra Augustina Smetany, někdy řeholníka křižovnického, 1863; E. Renan, Život Ježíšův, 1864; N. K. Ogiński, Zločincové v Polsce aneb Tajnosti varšavské, 1864; J. Michelet, Svaté písmo člověčenstva, 1865; Císařovna Josefi na, 1866; Marie Antoinette a její syn, 1866; Císař Ferdinand I. a jeho doba, 1869; Tisíc osmset šedesát šest aneb Custozza a Králové Hradec, 1867; A. Storch, Mexiko čili Republika a císařství, 1867; Císař Josef II. a nepřátelé světla, 1869; Krvavá svatba aneb Mořský loupežník benátský, 1874; Vyhnancův syn aneb Židovy peníze, 1875; Kníže dobrodruh aneb Kletba zrazené lásky, 1877; C. G. Füllborn, Král moře a spanilá Senta, 1880.

L: OSN 3, s. 209; OSN 28, s. 85; MSN 1, s. 376; KSN 1, s. 439; E. A. Hruška, Romantické Olšany, 1940, s. 144n. (kde některé údaje B. spleteny s údaji Gustava Bambase Miškovského); LČL 1, s. 130n.

Magdaléna Pokorná