BARTHOLD z BRAITENBERKA Jiří Pontanus ?1550-20.2.1614

Z Personal
Jiří Pontanus BARTHOLD z BRAITENBERKA
Narození po 1550
Místo narození Most
Úmrtí 20.2.1614
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel

BARTHOLD(US) z BRAITENBERKA, Jiří, řečený Pontanus (též BERTHOLD z PREITENBERKA, BREITENBERKA), * po 1550 Most, † 20. 2. 1614 ?, humanistický básník, spisovatel, duchovní

Přízvisko Pontanus měl podle rodiště. Po studiu na školách v Mostě, Plzni a Horšovském Týně odešel studovat k jezuitům do Prahy (1573–77). Tam začal skládat básně věnované církevním hodnostářům. Upozornil na sebe Šebestiána Freytaga z Čepirohu, opata kláštera v Louce u Znojma, který ho pozval do nově založené klášterní školy. B. vyučoval v Louce tři roky a zároveň se vzdělával v básnictví. 1580 odešel zpět do Prahy a spojil svou kariéru s osobností pražského arcibiskupa Martina Medka, přítele z louckého kláštera. Nastoupil jako Medkův tajemník, 1583 byl vysvěcen na kněze a postupně jmenován kanovníkem vyšehradským, metropolitním, olomouckým a budyšínským. 1588 byl povýšen do šlechtického stavu (s přídomkem z Braitenberka podle hory na Mostecku). 1589 se stal hrabětem svatého paláce a lateránského dvora a za arcibiskupů Martina Medka, Zbyňka Berky z Dubé, Karla Lamberka a Jana Lohelia generálním vikářem. Patřil k významným osobnostem katolické české společnosti rudolfínského období. Po celý život, především však v 70.–90. letech 16. století, se věnoval literatuře, kterou psal latinsky, česky (češtinu označil za svou mateřštinu) a německy. Dochovaly se tři B. rukopisné sborníky ze 70. a 80. let 16. století a panegyrické sbírky z let 1593–95 s příležitostnými, tematicky utříděnými básněmi, často adresovanými vlivným osobnostem i přátelům. B. psal také rozsáhlejší skladby o českých světcích Vita Hroznatae (1581, tiskem 1586), Hymnus de S. Procopio (1588), Vita S. Ivan (1591, 1592 i česky, Život svatého Ivana, jehožto tělo v kostele sv. Jana v Skále pochované v Pánu odpočívá; 1591 a 1596 německy, Das Leben S. Iuani), přehled životopisů českých patronů Duchovní obveselení koruny české (1599), podobně laděné sbírky Hymni (1590), Spirituale regni Bohemiae (1599), Hymnorum sacrorum libri tres (1602). Je autorem spisu Bruxia (tiskem 1593), básnickou formou podávajícího zeměpisné a historické informace o Mostu, dále prózy o české historii, všímající si vedle osob vládců především světců, biskupů, arcibiskupů i zázraků, Bohemia pia (1608), veršovaného díla Calendarium poeticum (1608), pohřebních řečí, kázání, alegorií, protitureckého spisu o albánském hrdinovi Skanderbegovi (1609). B. spisy se vyznačovaly formální vybroušeností a zdobností, někdy ovšem na úkor srozumitelnosti. Byl majitelem velké knihovny. Silně jej ovlivnilo nastupující baroko.

D: rukopisné sborníky: Carmina composita a G. Bartholdo, 1572–76; Carminum fragmenta Georgii Bartholdi Pontani eorum, quae in monasterio Lucensi composui, nisi quod quaedam in maiori erant scripta, quaedam in proprio volumine, ut vita 3. † Mariarium, 1577–79; Carmina diversa authore Georgio Bartholdo Pontano, 1580–87; drama Primitae sacrae poesos Christum natum, tum a b. Virgine matre sub sepultura lamentatum, tandem a duobus discipulis in Emaus post resurrectionem cognitum, comoedia et dialogis celebrantes, 1589; soubor B. básní a překladů: Mantissa vel appendix elucubrationum poeticarum Pontanorum, ubi epigrammata varia eaque non illepida adiunctis in fine nonnullis elegantissimis poeticis descriptionibus, 1595; žertovná báseň o podagře: Triumphus podagrae, in gratiam et favorem omnium cum ea confl ictantium, accurate conscriptus et heroico carmine adumbratus, 1605.

L: RHB 1, s. 137n. (se soupisem díla); OSN 20, s. 217; ISN 2, s. 183; KSN 1, s. 435; A. Podlaha, Series 1, s. 137n.; MSN 1, s. 399; SDLČ, s. 69; DČL 1, s. 874, J. Vašica, České literární baroko, 1995, s. 287.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Richter