BARTOŠ Augustin 29.2.1888-24.1.1969

Z Personal
Augustin BARTOŠ
Narození 29.2.1888
Místo narození Červený Kostelec
Úmrtí 24.1.1969
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog

BARTOŠ, Augustin, * 29. 2. 1888 Červený Kostelec, † 24. 1. 1969 Praha, vychovatel, defektolog, odborný publicista

V mládí získal pedagogické vzdělání a celoživotně se věnoval problematice výchovy a vzdělávání. Už ve své první samostatné publikaci Papír ve zdobném kreslení (1914) se projevil jako průkopník nových pedagogických postupů. Od počátku dvacátých let 20. století, kdy česká veřejnost i učitelé zahájili diskusi o reformě školského systému v samostatné ČSR, stál B. na straně přívrženců tzv. volné školy, která odmítala výchovu jako prostředek násilného přizpůsobení dítěte požadavkům dospělých. V té době publikoval své nejúspěšnější knihy Dítě a práce (1920), Škola a práce (1. vyd. 1920, 2. vyd. 1923), Z lásky (1924) a Dětská organizace (1926). Ve svých úvahách, které se opíraly o pedagogickou praxi, zdůrazňoval princip dobrovolnosti ve výchově. Velkou pozornost věnoval otázkám formování dětského kolektivu a významu dětské tvořivosti pro rozvoj pracovních aktivit. Vlivem MUDr. Rudolfa Jedličky a jeho bratra MUDr. Michala Jedličky se začal zabývat také problematikou výchovy a vzdělávání tělesně, případně i duševně postižené mládeže. Jako dlouhodobý pracovník a vrchní ředitel Jedličkova ústavu pro zmrzačené měl příležitost realizovat své výchovné zásady v praxi. Jeho dílu se dostalo uznání doma i v zahraničí včetně mezinárodních ocenění. 1925 získal cenu na hygienické výstavě ve Vídni a ve stejném roce uspěl také s ukázkami výsledků práce postižených dětí na výstavě dekorativního umění v Paříži. Od druhé poloviny 20. let se badatelsky i pracovně soustředil na speciální pedagogiku a publikoval v tomto oboru práce Cestou k životu (1925) a Mrzák (1928). Autobiografické prvky obsahovala kniha Do vzpomínek (1927).

L: MSN 1, s. 401; OSND 4/1, s. 463; Otázky defektologie 1968/9, s. 209n.; Učitelské noviny 19, 1969, č. 6.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková