BARTOŠ František 16.3.1837-11.6.1906

Z Personal
František BARTOŠ
Narození 16.3.1837
Místo narození Mladcová u Zlína
Úmrtí 11.6.1906
Místo úmrtí Mladcová u Zlína
Povolání

55- Jazykovědec 54- Etnograf

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

BARTOŠ, František, * 16. 3. 1837 Mladcová u Zlína, † 11. 6. 1906 Mladcová u Zlína, jazykovědec, národopisec, pedagog

Syn z druhého manželství drobného hospodáře a majitele venkovské hospody. Měl pět sourozenců. Ukončil obecnou školu ve Zlíně a od 1852 navštěvoval hlavní školu, 1853–60 pak německé gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel na vídeňskou univerzitu, kde studoval 1860–64 latinu, řečtinu a češtinu. Byl žákem F. Miklošiće a A. V. Šembery. V době vídeňského pobytu navázal četné kontakty se studenty slovanských národů, vstoupil do akademického spolku Morava a Zpěváckého spolku slovenského. Krátce vyučoval na nižším piaristickém gymnáziu ve Strážnici (1864–65), na německém gymnáziu v Olomouci (1865–66) a pak do 1869 na německém katolickém gymnáziu v Těšíně. V té době se začal věnovat zápisům lidové písně. Od 1869 zakotvil v Brně jako profesor Slovanského gymnázia a mohl se intenzivně věnovat vlastenecké práci a inspirovat četné žáky k hlubokému zájmu o mateřský jazyk a lidovou slovesnost. Během dovolené 1882–84 konal národopisné výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 1888 byl jmenován ředitelem nižšího českého gymnázia na Starém Brně, 1898 odešel jako školní rada na odpočinek a vrátil se do rodné obce, kde se věnoval nadále vědecké práci. Od 1902 B. trpěl vážnou chorobou, která ho omezovala v práci a jíž nakonec podlehl.

Bartošovy badatelské zájmy a aktivity byly mnohostranné a vzájemně se doplňovaly. Kromě pedagogické činnosti, provázené publikováním učebních pomůcek, se věnoval výzkumům dialektologickým a etnografickým, kulturnímu a národnímu životu, členství v četných organizacích (Matice moravská, Čtenářský spolek v Brně, Matice školská, Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění aj.) i práci pro rozvoj českého školství na Moravě. Získal ocenění i v zahraničí (Lvov, Petrohrad), doma byl 1895 jmenován čestným předsedou Národopisné výstavy českoslovanské. Stal se mecenášem brněnské Vesny, Matice školské a podporoval nemajetné studenty. Kolem 1900 podnikl několik zahraničních cest, do Švýcarska, Francie, Itálie, Polska a Švédska. B. se zařadil k nejvýznamnějším kulturním osobnostem Moravy konce 19. století. Ovlivněn romantickým pojetím vlastenectví, pokládal lid za čistý pramen umělecký, jazykový i mravní. Zpočátku publikoval jazykovědné studie, postupně nabývaly převahy práce folkloristické, především sběratelství a ediční činnost, v níž navázal na odkaz Fr. Sušila. Za přispění četných sběratelů a hudební spolupráce L. Janáčka uveřejnil na 3 500 moravských a slezských lidových písní. Originální podobu však upravoval a přizpůsoboval záměru povznášet pokleslý vkus, městské písně nepokládal za lidové a odmítal je jako úpadkové. Zajímala ho i geneze, funkce a hodnota lidových písní. Největší pozornost soustředil na oblasti východní a jihovýchodní Moravy. Je pokládán za zakladatelskou osobnost moravské novodobé etnografie, propagoval studium dětského folkloru.

Výsledkem B. průzkumů byla Dialektologie moravská, která poskytla obraz o rozprostření a povaze moravských nářečí a kterou B. doplnil na sklonku života vydaným Dialektickým slovníkem moravským. V něm shrnul slovní zásobu lidové mluvy všech etnografických skupin obyvatelstva na Moravě. Současně s výzkumy nářečí se B. zabýval sběrem lidových písní a shromažďováním záznamů o rozmanitých složkách tradiční lidové kultury a způsobu života venkovského obyvatelstva. V 70. a 80. letech otiskoval drobné monografie o rodném Zlínsku a o Moravském Valašsku, Podluží a Podlužácích, moravských kopaničářích v Časopisu Matice moravské, Osvětě a Obzoru. S několika dalšími studiemi je pak souborně vydal pod názvem Lid a národ 1–2. Sebrané rozpravy lidopisné a literární. Svou poslední monografii věnoval Líšni, svérázné obci přiléhající k Brnu. Stal se tak zakladatelem metody lokální a regionální monografie na Moravě. Různorodé, po časopisech roztroušené příspěvky o výročních obyčejích, slavnostech a zábavách, pověrách a hospodářských aj. zvycích vydal souborně pod názvem Moravský lid a Deset rozprav lidopisných. Znamenitá je sbírka dokladů dětského folkloru, říkadel, hádanek a her, vydaná pod titulem Naše děti. Další práce B. uveřejnil ve sbornících. Jde např. o stať věnovanou životu moravských Slováků, o stanovisko k Sušilovým zápisům slovesné stránky písní (in: P. Vychodil, František Sušil, 1898), o robotu na malenovickém panství (in: ČL 7, 1898), o zápis jedné z tzv. hanáckých oper z roku 1757 (in: ČL 10, 1901), o drobné záznamy lidových podání (in: ČL 11, 1902), o posmrtně vydané příspěvky (in: ČL 20, 1911) a stručné články v populárních časopisech a sborníčcích, popřípadě o beletristická zpracování lidových látek. Na pomezí odborné studie a literární tvorby lze zařadit i fiktivní rekonstrukci Moravská svatba (1892), zkompilovanou z popisů svatebního obřadu a s ním spjatých obyčejů z různých oblastí Moravy. Rovnocennou, ba dokonce využívanější součástí B. odkazu zůstaly písňové sbírky. Některé z nich byly sestaveny k popularizačním účelům, jako např. Kytice z národních písní moravských, která se dočkala ještě četných dalších zredukovaných vydání připravených L. Janáčkem. Osvětové poslání měly i výbory Sto lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady (1903) a Kytice z lidového básnictva (1906). Přínosem pro hudebněfolkloristické studium byla B. podrobná zpráva o rukopisných záznamech moravských lidových písní z tzv. guberniálního sběru v roce 1819, které se dochovaly v brněnském muzeu (Museum Francisceum annales, 1895). Ze znalosti lidové kultury vycházel i B. názor na beletrii, kterou posuzoval především z hlediska vlasteneckého, morálního a v neposlední řadě i jazykového jako vrchol národních ideálů. Jako učitel věnoval největší pozornost kvalitní literatuře pro děti a mládež, založené na znalosti dětského folkloru a celé lidové slovesnosti. Tyto názory nejvíce uplatnil při přípravě čítanek pro nižší třídy středních škol, které vycházely v několika vydáních a jako učebnice se udržely několik desítek let. Kromě lidové tvorby do nich zařazoval i tvorbu současných autorů Svatopluka Čecha, Jaroslava Vrchlického, Josefa Václava Sládka, Aloise Jiráska ad.

Přes všechna kritická, někdy až odmítavá stanoviska k jeho dílu, která se objevovala už za života, lze B. považovat za jednu z nejplodnějších a také nejvýznamnějších osobností moravského národopisu, jejíž dílo si přes dílčí a dobové nedostatky zachovalo svoji cenu dodnes.

D: Dialektologie moravská 1–2, 1886, 1895; Dialektický slovník moravský, 1906; Lid a národ, 2 sv., 1883, 1885; Líšeň (s C. Mašíčkem), 1902; Moravský lid. Sebrané rozpravy z oboru moravské vlastivědy, 1892; Deset rozprav lidopisných, 1906; Naše děti. Jejich život v rodině, mezi sebou a v obci, jejich poesie, zábavy, hry i práce společné, 1888; Volksleben der Slaven, in: Die Österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild. Mähren und Schlesien, Wien 1897; sborník Slovensko, 1901; Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými. Za doplněk do sbírky Sušilovy, 1882; Národní písně moravské vnově nasbírané, 1889 (s úvodním pojednáním L. Janáčka o hudební stránce písní); Národní písně moravské vnově nasbírané, 1901 (s Janáčkovou studií O hudební stránce národních písní moravských); Kytice z národních písní moravských, 1890 (s L. Janáčkem); Kytice z národních písní moravských, slovenských i českých, 1901 (s L. Janáčkem); Moravská lidová poesie v písních. 53 nejkrásnějších písní z Kytice Fr. Bartoše a L. Janáčka, 1880; Stručný přehled dějin literatury české doby staré a střední, 1874 (pseud. J. Vesnický); Malá slovesnost, 1876; Stručná nauka o trópech a figurách a základové české metriky, 1881.

L: F. Slaměník, F. B., in: Komenský 15, 1887, s. 225n.; Heller 3, s. 5, 5, s. 3; OSN 3, s. 393n., 28, s. 88n.; J. Bartocha, Dodatek k referátu o B. spisku Sto lidových písní českoslovanských, in: ČMM 28, 1904, s. 396n.; týž, Chronologický přehled literární činnosti F. B., in: tamtéž 30, 1906, s. 373n.; F. Šujan, F. B., in: ČMZM 6, 1906, s. 1n.; J. Bartocha, Z pamětí a života F. B., 1907; Č. Zíbrt: F. B. o studiu lidu moravského (Hrstka dopisů a vzpomínek), in: ČL 16, 1907, s. 113n.; týž, F. B. dopisy Al. Šemberovi a Františku Zoubkovi, in: tamtéž, s. 290; L. Čech, O významu vědecké práce F. B., in: ČMM 31, 1907, s. 1n., 129n.; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 184n.; MSN 1, s. 401; E. Axman, Památce velikého člověka F. B., in: ČL 25, 1925, s. 22n.; R. Janovský, Ze vzpomínek na sběratele moravských národních písní F. B., in: ČL 30, 1930, s. 224n.; J. Horák, Národopis československý. Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda 2. Člověk, 1933, s. 387n.; Památce F. B. K oslavě stého výročí narozenin, 1937; F. Trávníček, F. B. (1837–1906), in: ČMM 61, 1937, s. 145n.; V. Cekota – L. Rutte, Ze života a působení F. B., in: Ze života a díla F. B., 1957, s. 7n.; R. Jeřábek – J. Štika, Literární odkaz F. B. moravské etnografii, in: tamtéž, s. 49n.; J. Vysloužil, Nad folkloristickým dílem F. B., in: tamtéž, s. 71n.; T. Straková, F. B. a Leoš Janáček. Vzájemná korespondence, 1957; A. Jeřábková, Morava k B. jubileu, in: ČL 45, 1958, s. 149n.; A. Gregor, Z korespondence F. B. s Fr. Pastrnkem, in: VVM 13, 1958, s. 123n.; J. Vysloužil, Nad folkloristickým dílem F. B., in: ČL 53, 1966, s. 110n.; O. Sirovátka, B. národopisec, in: Zprávy Oblastního muzea v Gottwaldově 1966, s. 97n.; A. Gregor, O životě a díle F. B., 1968; J. Nehýbl, Přátelská korespondence Jana Vondráčka s F. B., in: ČMM 91, 1972, s. 329n.; Z. Jakubíčková, Lidové obyčeje a obřady v pozůstalosti F. B., in: Národopisné aktuality 13, 1976, s. 253n.; LČL 1, s. 140n. (se soupisem díla a lit.); D. Holý, Na pomoc reedici B. písňových sbírek, in: Národopisné aktuality 24, 1987, s. 281n.; R. Jeřábek, Národopisné oblasti a skupiny na Moravě v díle F. B., in: ČMM 106, 1987, s. 240n.; Z. Jelínková, Lidový tanec na Moravě a v Slezsku ve sběratelském a publikačním díle F. B., in: Slovácko 30, 1988, s. 147n.; M. Pavlicová, Postavy z dějin české etnochoreologie 2 (F. B., Martin Zeman, Leoš Janáček, Lucie Bakešová, Františka Xavera Běhálková), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Slezsko 6, 1996, s. 15n. (S. Urbanová); A. Devátová – K. Pavlištík, Bibliografie díla F. B., 1997; A. Devátová – K. Pavlištík, Tabulkový životopis F. B., 1998; ČBS 1, s. 50; Polemika: F. B., in: ČL 2, 1893, s. 332; J. Jakubec, in: Listy filologické 1904, s. 146n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Richard Jeřábek, Marie Makariusová