BARTOŠ Písař ?1470-1535

Z Personal
BARTOŠ Písař
Narození okolo 1470
Místo narození Praha
Úmrtí zač. května (snad 6. 5.) 1535
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

BARTOŠ Písař (též Pražský, od Sv. Anny, od Sv. Jiljí), * okolo 1470 Praha, † zač. května (snad 6. 5.) 1535 Praha, kronikář

Narodil se na Starém Městě pražském. Studoval na univerzitě, ale nedosáhl zde hodnosti. Zpočátku se živil pravděpodobně jako kantor (snad totožný s Bartošem Kantorem, který 27. 1. 1500 přijal staroměstské měšťanské právo). Oženil se a měl se svou ženou Markétou pět dcer, které všechny provdal za pražské měšťany. B., podobně jako jeho manželka, si zavedl výnosný obchod s plátnem. Současně působil jako písař Menšího Města pražského (nejdříve od 1. 7. 1512 do 6. 4. 1516), kde také přijal městské právo, aniž se vzdal práva staroměstského. 1516 se vrátil na Staré Město a stal se na dva roky do 1518 písařem perkmistra hor viničných. Proti chóru kostela sv. Anny si koupil dům, v němž žil šestnáct let (podle něho též nazýván). 1519 byl zvolen zádušním hospodářem v osadě sv. Jiljí, 1520 obecním starším. Vlastnil poměrně dobrou knihovnu s právnickou, historickou a náboženskou literaturou. Za převratu (9. 8. 1524) M. Jana Paška z Vratu byl B. jako přívrženec reformní proluterské strany Hlavsy z Liboslavě spolu se šesti dalšími měšťany 9. 8. 1525 nařčen z provinění proti víře a obci a po marné obhajobě vypovězen z Prahy. Vyhnanství trávil bez rodiny (manželky vyhnanců směly na zákrok krále Ludvíka Jagellonského zůstat v Praze), snad v Kutné Hoře. Do Prahy se vrátil na základě mocného glejtu Ferdinanda I. Habsburského z 11. 7. 1529. Přes obvinění z pikartství mu byla jeho pravověrnost 23. 5. 1530 po vyznání víry před konsistoří potvrzena. 23. 8. 1530 byl B. rehabilitován, aniž mu byly nahrazeny utrpěné hmotné škody. 14. 2. 1535 sepsal závěť. Zemřel v domě U Tří králů u Sv. Jiljí, podle něhož byl také zván jako Bartoloměj od Sv. Jiljí.

V jediném známém díle Knihy o pozdvižení jedněch proti druhým čili Kronika pražská, sepsaném v první recenzi od července 1529 do konce roku 1530/začátku 1531 jako obhajoba názorů a postojů autora a jeho strany, popsal politické boje v Praze od nastolení Paškovy diktatury 1524 do roku 1530 z pohledu stoupenců Jana Hlavsy. Značně tendenční, ale faktograficky poměrně spolehlivý, byť poněkud nepřehledný spis byl napsán na základě vlastní paměti autora, úředních dokumentů, korespondence a dalších pramenů. B. v kronice projevuje jen povrchní znalosti bible, církevních otců a klasické literatury, naopak prokazuje dobrou znalost práva a právních dějin. Znal některé spisy Husovy, dovolával se knih Petra Chelčického, citoval traktáty Vaňka Valečovského a Hilaria Litoměřického proti Janu Rokycanovi. Ačkoli četl historickou literaturu, ukázala se v kronice neznalost národních dějin včetně událostí nedávné doby, což bylo typické pro mladší husitskou generaci. Husitskou dobu znal pouze z kroniky Aenea Silvia Piccolominiho v Konáčově překladu z 1520. Averze vůči katolíkům a umírněným utrakvistům ho vedla k zavrhování kompaktát. Aniž by chápal rozpor mezi Husovým a Lutherovým učením, projevoval sympatie k Husovi a k luterství a zjevnou nenávist vůči protagonistům převratu 1524 Paškovi z Vratu a administrátorovi podobojí Havlovi Caherovi. Sedmnáct známých rukopisů díla svědčí o jeho poměrně velké popularitě především ve druhé polovině 16. a v první polovině 17. století.

D: edice: Bartošova kronika pražská od léta páně 1524 až do konce léta 1530 (vyd. K. J. Erben, 1851); Kronika pražská B. P. (vyd. J. V. Šimák, PDČ VI, 1907, s. 1n.); moderní latinský překlad vydal C. Höfler, Des Bartholomäus von St. Aegidius Chronic von Prag im Reformationszeitalter. Chronica de seditione et tumultu Pragensi, 1859.

L: F. Palacký, Würdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber, 1869, s. 262n.; česky: Ocenění starých českých dějepisců, přel. a pozn. opatřil J. Charvát, Dílo F. Palackého I, 1941, s. 285n.; J. V. Šimák, B. P., in: ČČH 7, 1901, s. 310n., 392n.; týž, Kronika B. P., Prameny dějin českých VI, s. V–XXX; Kutnar, s. 52n.; V. Šmilauer, Poloha přívlastku v Kronice pražské B. P., 1930 (= Práce z vědeckých ústavů 28); LČL 1, s. 149n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Bláhová