BARTOŠ z Bíliny ?1500-?1550

Z Personal
BARTOŠ z Bíliny
Narození před 1500
Úmrtí po 1550
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 251

BARTOŠ z Bíliny (též BARTOLOMĚJ, SYNOPFER, SÜNHOFER), * ? před 1500 ?, † ? po 1550 ?, kališnický kněz, spisovatel

Pocházel z Bíliny, pravděpodobně z katolické rodiny. Byl vysvěcen na katolického kněze, ale přestoupil ke kališnické církvi. Místem jeho prvního duchovenského působení byla od 1526 farnost v Habrovanech u Vyškova pod patronátním právem Jana Dubčanského ze Zdenína. Ten založil v Habrovanech 1528 náboženskou společnost (habrovanskou jednotu), blízkou Jednotě bratrské. B. se dostal s Janem Dubčanským a jeho jednotou do sporu, mj. o desátky, a odešel do Zábřehu na Moravě na panství Kryštofa z Boskovic. V té době se vedle kazatelství živil i mydlářstvím, vinopalnictvím a šenkováním. Od 1539 působil na faře u kostela sv. Petra v Prostějově. O pět let později již byl na faře ve Veselí nad Moravou pod patronací Hynka Bělíka z Kornic. B. polemizoval teologicky s habrovanskou jednotou. Do polemiky zasáhla i Jednota bratrská, jmenovitě bratři Matouš a Jakub z lanškrounského sboru. Diskuse skončila roztržkou: bratři Jednoty prohlásili o B., že je „člověk bludný“, ten pak napsal dva spisky proti Jednotě (1540 a 1544). Další působení B. ani jeho smrt nejsou pramenně doloženy.

D: Odpověď Br. Matúši a Jakubovi, správcům zboru lanckrounského, 1530; Spis Bratra Bartoše z Bíliny Čecha, v kterém učení a zachování Bratří veliké strany neb boleslavských zřetedlně scestně a pravdě Páně v smyslu zdravém odporující býti dokazuje, 1540; Psaní proti kázání M. Michalce, 1544.

L: OSN 3, s. 392n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957, passim; Jireček 1, s. 71n.; J. Macek, Víra a zbožnost jagelonského věku, 2001, passim.

Eva Doležalová