Biografický slovník
BARTONÍČEK Eduard 31.8.1855-7.5.1915
| Eduard BARTONÍČEK | |
 | |
| Narození | 31.8.1855 |
|---|---|
| Místo narození | Chrudim |
| Úmrtí | 7.5.1915 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 237-238 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40261 |
BARTONÍČEK, Eduard, * 31. 8. 1855 Chrudim, † 7. 5. 1915 Praha, sbormistr, hudební pedagog, skladatel
Studoval vyšší reálku v Praze, po ukončení studia se na otcovo přání stal úředníkem a složil zkoušky u cejchovního úřadu ve Vídni. Do 1877 se soukromě zdokonaloval ve hře na klavír. Po otcově smrti byl finančně zajištěn rodinným dědictvím. Doprovázel jako pianista na zájezdech umělce Národního divadla (Marii Laušmannovou, Leopolda Stropnického, Otýlii Sklenářovou-Malou, Jindřicha Mošnu) a houslistu Ferdinanda Lachnera. Současně byl pomocným varhaníkem v pražských kostelech. 1880 se ocitl ve finanční tísni, a proto nastoupil do notářské kanceláře v Rokycanech. 1883 založil v Klatovech hudební školu, byl uznáván jako dobrý učitel a zároveň začal komponovat. 1886 se ucházel o místo sbormistra Pěveckého spolku Lumír v Ostravě, spojené s vyučováním hudby a zpěvu. 1887 přesídlil na Moravu. Zpočátku se v Ostravě prosazoval velmi obtížně, jako sbormistr však měl brzy příznivý ohlas u veřejnosti. 1890, po překonání vážné choroby, se přestěhoval do Frýdku, kde profesně neuspěl, proto odešel 1894 do slezské Strumeně a po dvou letech se vrátil jako regenschori do Jablunkova. Na jaře 1897 nastoupil na kůru v Ostravě a znovu jako sbormistr Lumíra. 1899 přijal nabídku na místo sbormistra pěveckého spolku Záboj v Polské Ostravě. Repertoárově to byla zcela odlišná tělesa. Lumír uváděl programy zábavné a společenské, Záboj, sbor převážně učitelský, se zaměřil na lidovou píseň a zajížděl často na venkov. B. propagoval slezskou kulturu, 1903 inicioval v Opavě první pěvecký festival ve Slezsku, na němž spojené sbory provedly jeho Zpěvy lidu slezského a Slezskou hymnu. Od 1910 hrál pouze v kostele a komponoval. Na přání Leopolda V. Beny napsal s Josefem Vochalou Slezskou besedu, ohlas na lidové písně a tance. Skládal především vokální sbory, jimž přikládal největší význam pro národní uvědomění Slezska. Inspirace lidovou písní pronikla i do B. církevních skladeb. Nedostatek odborného školení se projevil v kompozici, B. tvorba zůstala dobově omezena. Ve vokálních skladbách dokázal uplatnit dobrou znalost lidského hlasu a jeho možností. Nezištně se zasloužil o povznesení regionálního kulturního života a soustředil kolem sebe významné osobnosti slezské kultury. V 90. letech vydával Moravsko- slezský hudební věstník a časopis Varyto, v obou případech však tiskoviny brzy zanikly.
D: Hymna lidu slezského,1895; Kantáta na počest arcivévody Evžena, 1899; Zpěvy lidu slezského pro smíšený sbor s průvodem klavíru, 9 národních písní sebraných po východním Slezsku Josefem Mojžíškem, 1900?; Směs slovenských písní, b. d.; Slovenské spevy, b. d.; Květy z Opavska pro smíšený sbor s průvodem klavíru, 1907; Slavnostní sbor na slova J. Vovsa, 1911; Slezská beseda (s J. Vochalou), 1913; Dva sbory k slavnostem mikulášským, b. d.; sbírky písní na slova Adolfa Heyduka s průvodem klavíru – Tři písně pro vyšší hlas, Cymbál a husle, Pochod českých Sokolů; sbírka sólových výstupů humorného charakteru (Voračky, Postilion, Trojčátka aj.), b. d.; Testament tety Klotildy (opereta); klavírní skladby tanečních forem; církevní skladby: Česká mše, 1902, Jitřní, b. d., České requiem, Vexila regis pro smíšený sbor a varhany, b. d.
L: A. Otahal – V. Hobzík, O slezské hymně, in:Věstník Matice Opavské 18, 1910, s. 25n.; K. Budík, K jubileu čtvrtstoletí práce E. B. na Ostravsku a Slezsku, in: Ostravský deník 1912, č. 70; A. Hradil, E. B. zemřel, in: Ostravský kraj 12. 5. 1915, s. 1; R. Kadleček, Za E. B., in: Ostravský deník 9. 5. 1915, s. 5; J. Čeleda, E. B., in: Věstník Matice Opavské 23, 1917, s. 1n.; týž, K historii slezské hymny, in: Slezský sborník 47, 1949, s. 147n.; J. Siblík, E. B., K 100. výročí narození, in: tamtéž 53, 1955, s. 391n. (foto); I. Stolařík – B. Štědroň, K dějinám hudby v Ostravském kraji, in: tamtéž 53, 1955, s. 195n. (s. 200); Slezsko 2, s. 15n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiřina Veselská
